Kdo nežije v intimním společenství (v soubytnosti) s krajinou, nedokáže ji slyšet. Neumí prociťovat její city, ni v předtuchách svědčit o jejích myšlenkách. Nedokáže ji prožívat. Neprožíváme-li své okolí, vybočujeme ze světa. Mimo světa však není nic. Vybočit ze světa lze jen jedním směrem. Do nicoty. 

Jsme uprostřed ekologické krize, hrozící reálným zničením přírodního prostředí, vhodného k životu člověka. Někteří vědci dávají naší civilizaci jen sto let k odvrácení naprosté zkázy. Někteří ještě méně.