Podle čeho se pozná kvalita filosofického textu? Filosofie je nejen údivem a odkrýváním nových pohledů, které nejsou v běžném provozu jakéhokoli prakticky orientovaného myšlení na první pohled patrné.[1] Filosofie je také odpovědností za tyto nové pohledy, a ta se zračí v jasnosti a čistotě zacházení s pojmy, v důslednosti při vyvozování jakýchkoli závěrů. V této souvislosti pak lze o poctivosti filosofických úvah usuzovat ze způsobu, jak jsou v textu užívána slova, a to především ta, která jsou nějakým způsobem zásadní, o která autor své úvahy opírá, na jejichž základě vyvozuje závěry. Jsou-li tyto základní termíny v textu nedbale rozhozeny, trčí-li z něj jako majáky nesrozumitelnosti, jež mají vysílat světlo určité vlnové délky a jím ozařovat temnoty našeho bloudění, aniž by svou barvu přiznaly, pak je třeba se mít na pozoru. Mohlo by se stát, že bychom po čase přestali vnímat, že (a jakým způsobem) je daná vlnová frekvence omezená - a viděli bychom pak vše jen skrze tyto brýle mámení.
Recenze publikace: Alice Kliková: Mimo princip identity, nakl. Filosofia, Praha 2007, 396 s.