Stručný rozbor východisek a směrů ekologicko-etického myšlení je konfrontován s aktuálními vzdělávacími požadavky – zdůrazněna jsou rizika povrchního uvažování v kontextu současných problémů a modelů jednání navrhovaných pro krizové situace, jež vedou ke konstrukci nutných „vzorců chování“. Tradiční filozofie morálky však nabízí přinejmenším inspiraci také pro hlubší úvahy o takovém způsobu existence, jež by byl v souladu s mimolidským světem.

Příspěvek problematizuje některá tradiční pojetí ekologické etiky. Nabízí ji jako komplikovanou snahu o udržení morálních hodnot lidské společnosti (Polis) ve vztahu ke zcela jinak utvářenému („amorálnímu“), celku přirozenosti veškerenstva (Fysis).

Studie je pokusem o teologickou reflexi environmentálních problémů světa jak ji v sekulární podobě vyjadřuje pojem udržitelného rozvoje. Text je upraveným a mírně aktualizovaným překladem příspěvku  uveřejněném ve sborníku z konzultací Evropského křesťanského ekologického sdružení (ECEN):

MEZŘICKÝ, V. (2004) A Theological Interpretation of Sustainable Development. In: Visher, L. (ed.) Listening to Creation Groaning. Report and Papers from a Consultation on Creation Theology. John Knox Series, Geneve: Centre International Réformé John Knox, str. 188–210.

Článek se pokouší upozornit na všeobecnou teoretickou nezakotvenost a nepodloženost mainstreamu současné environmentální etiky a z nich vyplývající rizika, a nastínit povahu možných teoretických základů, na nichž by environmentální etika mohla být případně rekonstruována.

Článek prezentuje výsledky výzkumu environmentální gramotnosti mezi studenty středních odborných škol. Podle něj čeští středoškolští studenti většinou zastávají proenvironmentální postoje, ale jejich ochota k proenvironmentálnímu jednání je, zejména v oblastech náročných na čas či peníze, malá.