Nové cíle a indikátory pro environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu v České republice stanovuje dokument vytvořený expertním týmem pracujícím při dnes už neexistujícím Odboru nástrojů politiky životního prostředí MŽP ČR.
Tento materiál byl zpracován v rámci projektu "Cíle a indikátory pro EVVO v České republice", který byl zadán Ministerstvem životního prostředí a realizován společností Integra Consulting, s.r.o.
Doporučení obsažená v tomto dokumentu byla připravena malým pracovním týmem ve složení: Lenka Broukalová, Václav Broukal, Jan Činčera, Petr Daniš, Tomáš Kažmierski, Jiří Kulich, Miroslav Lupač, Michal Medek a Miroslav Novák. Jana Dlouhá, Hana Korvasová, Jan Krajhanzl a Jozef Zetěk dodali cenné připomínky.
Příprava materiálu byla rovněž konzultována v rámci čtyř pracovních jednání s pracovní skupinou, která zahrnovala zástupce všech klíčových institucí a jejíž složení je uvedeno v příloze tohoto materiálu. Proces přípravy materiálu byl facilitován Jiřím Dusíkem a Martinem Smutným z Integra Consulting.
Dokument formuluje cíle v oblasti EVVO pro různé cílové skupiny anavrhuje vhodné postupy pro hodnocení plnění těchto cílů a účinnosti EVVO jako preventivního nástroje ochrany životního prostředí. Z pohledu MŽP se jedná o cílezahrnující činnosti určené pro řadu cílových skupin (tedy nejen pro děti a mládež) bez ohledu na institucionální a formální postavení poskytovatele.
Pdf verze dokumentu je zde.
Cílem studie bylo vytvořit český překlad Nature Relatedness Scale (Nisbet a kol., 2009) a ověřit jeho reliabilitu a validitu na souboru vysokoškolských studentů (n=357) různých oborů. Výsledky ukázaly, že českou verzi škály je možné s jistými výhradami užívat při testování emocionálního, kognitivního a zážitkového spojení s přírodou. V testovaném souboru bylo možné prostřednictvím této škály od sebe odlišit zejména studenty přírodovědných a technických oborů. Nicméně hlubší analýza ukázala nedostatečnou vnitřní konzistenci subškály NR perspektiva, což ukazuje na možnou problematičnost tohoto konstruktu v českém prostředí.
Příspěvek navazuje na předchozí publikace obou autorek (Jančaříková, 2008, Kapuciánová, 2010) a je zaměřen na environmentální výchovu v MŠ. Jeho cílem je poskytnout učitelkám MŠ oporu při realizaci EVVO. Podnětem pro jeho vznik byly rozhovory s učitelkami z mateřských škol uskutečněné na přednáškách a seminářích. Učitelky na nich opakovaně upozorňovaly na nedostatek komplexně pojatých podkladů pro realizaci EVVO. Rešeršní část je věnována EV v MŠ v zahraničí i u nás; poukazuje na zjištěnou nedostatečnou pozornost výzkumných pracovníků environmentální výchově v předškolním věku (Davis, 2009) a zároveň popisuje jisté zlepšování situace v několika posledních letech. Výstupem zde prezentovaného kvalitativního šetření (využívajícího vybrané nástroje zakotvené teorie) jsou navržená kritéria realizace a autoevaluace environmentální výchovy v předškolním vzdělávání v Česku. Tento materiál mohou učitelky okamžitě použít v praxi (úprava ŠVP PV, vytvoření nástroje evaluace, resp. autoevaluace). Může sloužit také jako východisko pro odbornou diskusi cílů, obsahu, podmínek vyučování, prostředků, metod i kompetencí učitelek (učitelů).
Text se zabývá možnostmi zpracování tématu globální změny klimatu ve výuce na úrovni středního školství. V první části se zaměřuje na téma globální změny klimatu a jeho využití v environmentální výchově. Představuje zde koncept "social amplification" a jakým způsobem souvisí s percepcí a interpretací environmentálních témat. Další část obsahuje návrh pracovní metodiky pro hodnocení a analýzu různorodých informačních zdrojů pro potřeby výuky. Využívá několik hodnotících kritérií, například hodnotící škálu alarmistický - skeptický. Nakonec představuje praktickou aplikaci metodiky analýzy na příkladě několika informačních pramenů. Obsahuje také dvě přílohy - didaktickou analýzu učebnice „Environmentální výchova“ a ukázku výukové jednotky „Planeta Země: seznamte se“.
Environmentálnu výchovu považujeme za proces celoživotného vzdelávania a výchovy k starostlivosti o životné prostredie. Účinnou realizáciou environmentálnej výchovy môžeme prispieť k rozvíjaniu osobnostných kvalít žiakov, ktoré ich urobia schopnými chrániť a zlepšovať životné prostredie. Proces získavania poznatkov funguje najmä na základe osobnej skúsenosti. Vo vyučovacom procese je potrebné využívať také organizačné formy, ktoré budú tento proces rešpektovať. Podnietiť záujem žiakov o životné prostredie a prehĺbiť citovú zaangažovanosť na stave životného prostredia môžeme prostredníctvom exkurzií. V akej miere sú exkurzie využívane na slovenských základných školách sme zisťovali prostredníctvom dotazníkového prieskumu, ktorého hlavným cieľom bolo zistiť názory učiteľov na využívanie exkurzií vo vyučovacom procese s dôrazom na environmentálnu výchovu. Výskum priniesol pozitívne výsledky týkajúce využívania exkurzií vo vyučovacom procese a pri realizácii environmentálnej výchovy.
Článek prezentuje výzkum, který vznikl jako součást analýzy potřeb pro modifikaci programu environmentální výchovy. Zaměřuje se na kvalitativní analýzu interpretace lesa žáky čtvrtých tříd. Pro sběr dat byla využita technika mentálního mapování (N=106). Výzkum ukázal nekonzistence v žákovských interpretacích lesa. Žáci negativně vnímají lidské působení v lese, současně ale lesu přisuzují převážně ekonomický význam. Žáci mají také malé povědomí o systémové podstatě lesa a vnímají jej spíše jako prostor vyplněný jednotlivými entitami.
