Rozšíření aktivních forem výuky v kurzu Základy ekonomiky životního prostředí

2010-12-30 23:00:00

Petr Šauer

Autor příspěvku se dlouhodobě věnuje tvorbě a využívání moderních forem výuky v oblasti environmentální ekonomie, politiky a managementu. S podporou projektu FRVŠ se podařilo připravit několik materiálů vhodných pro cvičení kurzů výše uvedeného zaměření na bakalářském stupni ekonomicky zaměřených vysokých škol. Konkrétně jde o jednoduché výukové ekonomické laboratorní experimenty, řešené příklady s aktivní účastí studentů apod., vždy s počítačovou podporou. Při vhodném vysvětlení odpovídajících teorií, konceptů a metod lze tyto materiály využít i pro zájemce z jiných oborů. Uplatnění mohou najít zejména na letních školách. Kromě prohloubení znalostí v oblasti životního prostředí mohou vést i k prohloubení znalostí a dovedností studentů v oblasti kvantitativních analýz. Většina výukových materiálů je připravena pro využití v běžné učebně s podporou počítače učitele. Některé materiály jsou koncipovány tak, že umožňují individuální práci studenta a mohou tak najít uplatnění například v e-learningové podobě daného kurzu. Příspěvek stručně představuje připravené materiály a potenciál jejich využití ve výuce.

Přehled připravených materiálů

 

Aukce obchodovatelných práv na znečištění

Tato aukce má podobu ekonomického laboratorního experimentu připraveného jak pro laboratoře experimentální ekonomie, tak pro uskutečnění ve třídě s podporou počítače učitele. Aukce vychází z jednoho z uvažovaných modelů aukcí emisních práv skleníkových plynů, kdy na straně poptávky jsou firmy. Na straně nabídky je subjekt, který představuje stát dražící emisní povolenky znečišťovatelům. Aukce probíhá v několika kolech do vydražení celého objemu povolenek (v praxi určeného příslušnou politikou).

Experiment lze po modifikacích využít i k výzkumným účelům, například pro testování alternativních institucionálních uspořádání aukce vedoucích k minimalizaci zisků firem účastnících se aukcí apod.

Oceňování přírodních statků metodou podmíněného hodnocení

Cílem tohoto experimentu je studentům přiblížit metodu podmíněného hodnocení (contingent valuation method ‑ CVM), která představuje jednu z významných metod mimotržního hodnocení přírodních statků. Experiment navozuje situaci, že Vysoká škola ekonomická v Praze potřebuje rozšířit knihovnu. Jednou z možností je pokácet krásný platan na dvoře a na stejném místě vybudovat sklad knih. (Poznámka: na tento platan je z mnoha učeben VŠE dobře vidět.) Pokud jde o peněžní náklady, jde o nejlevnější variantu, jak takový prostor získat. Jakou hodnotu však má pokácený strom? Jaká ekonomická škoda by tím byla způsobena? Je připraven dotazník CVM, kde jsou studenti, mimo jiné, dotazováni na hypotetickou ochotu zaplatit zvýšený poplatek za vydání či prodloužení karty ITIC. Následuje vyhodnocení výsledků a diskuse metody.

Oceňování přírodních statků metodou výběrového experimentu

Cílem tohoto experimentu bylo studentům přiblížit metodu výběrového experimentu (choice experiment), která představuje jednu v současnosti často uplatňovaných metod mimotržního hodnocení přírodních statků. Experiment navozuje situaci, kdy v převážné části města XY není kvalitní veřejná zeleň a vzhledem ke stárnutí populace zanikla i dětská hřiště. Obecní úřad města se rozhoduje vybudovat park dostupný v krátké době všem obyvatelům. Před konečným rozhodnutím, jaký park vybudovat, zadává studii, ve které se snaží zjistit preference obyvatel: Kolik by byli ochotni zaplatit za vstupné do parku? Jaké množství a jak kvalitní zeleň má být vysázena? Má být park vybaven lavičkami a dětským hřištěm?

Do experimentu jsou zařazeny atributy: Vybavení parku (lavičky, dětská hřiště s průlezkami); Zeleň (stromy, keře, záhon s okrasnými květinami) a Vstupné (5‑35,- Kč). Jsou vytvořeny smysluplné (logické) situace a podle nich tzv. karty, kde respondent volí mezi dvěma možnostmi.

Studenti hrají roli obyvatel města a rozhodují se o volbě v příslušných dvojicích karet. Data se ukládají do tabulky v Excelu. Pomocí programu Stata jsou vypočítány mezní ochoty platit za změny úrovní jednotlivých atributů.

Hedonické oceňování pozemků ve městě

Jedná se o typický výukový ekonomický laboratorní experiment vhodný pro počítačovou laboratoř, ale postačuje jeho provedení i na běžné učebně s podporou počítače. Jde o situaci, kdy v modelovém městě jsou prodávány pozemky zájemcům o bydlení. Pozemky jsou prodávány i nakupovány makléři realitních kanceláří, kteří plní instrukce svých klientů. Prodávající dostávají instrukce o minimální ceně, za kterou ten který konkrétní pozemek mohou prodat. Mohou/měli by však usilovat o vyjednání ceny vyšší. Nakupující mají požadavky na parametry pozemků a maximální cenu, za kterou mohou nakoupit. Každý z osmi nakupujících makléřů má formulovány požadavky od deseti pozemky poptávajících klientů. Je opět žádoucí, aby vyjednávali o ceně a snažili se nakoupit levněji. Hlavními parametry, které se při prodejích uvažují, jsou (i) vzdálenosti pozemků od centra a (ii) čistota ovzduší. Pro vyhledávání vhodných pozemků mají všichni účastníci k dispozici mapku ukazující vzdálenost nabízených pozemků od centra a jejich umístění v deseti pásmech znečištění ovzduší.

Experimentu se účastní 2 skupiny studentů. Jedna skupina hraje roli výše uvedených makléřů (osmi) realitních kanceláří, které nabízejí pozemky více zákazníkům. Druhá skupina hraje roli poptávajících. Uskutečněné transakce (prodeje pozemků) se zaznamenávají a vkládají do počítače, kde se posléze vypočte závislost ceny pozemků na vzdálenosti do centra a čistotě ovzduší. Údaje vygenerované úspěšnými transakcemi může do počítače vkládat učitel či vybraný student.

Regresní analýza využitá v analýze politiky životního prostředí - význam institucí pro environmentální výkonnost na národní úrovni

Cílem tohoto numerického příkladu je ilustrace, jak se lze pomocí regresní analýzy (zde lineární regrese) pokoušet zjistit vliv institucí (ve smyslu formálních i neformálních "pravidel hry") a ekonomických faktorů na environmentální výkonnost (environmental performance). Příklad je koncipován na 26 zemí Evropské Unie, kromě Malty, kde se nepodařilo získat odpovídající data.

Jako závisle proměnná je zahrnut celý Index environmentální výkonnosti (EPI - Environmental Performance Index), který se skládá ze 25 proměnných a umožňuje tak i hlubší analýzy. Pro vysvětlující proměnné byla data převzatá z Indexu ekonomické svobody (FTW ‑ Economic Freedom of the World Index). Konkrétně jde o indikátory: indikátor úrovně právního systém a vlastnických práv, indikátor korupci. Za další vysvětlující proměnnou byl zvolen ukazatel hrubého domácího produktu v jednotlivých zemích zahrnutých do analýzy.

Ilustrace je připravena pro realizaci s počítačovou podporou na učebně; ilustrativní odhady byly vytvořeny a postup pro další využití popsán pro software E-VIEWS. Snahou řešitele bude do budoucna příklad dále zjednodušit a převést na běžně dostupný software (Excel).

Modelování environmentální Kuznetsovy křivky

Příklad představuje ilustraci environmentální Kuznetsovy křivky. Tato křivka ukazuje, že do určitého okamžiku ekonomického rozvoje roste jak znečištění na obyvatele, tak produkt na obyvatele. Od určité úrovně zpravidla dochází k pokračování růstu produktu na obyvatele, ale znečištění na obyvatele již klesá. Tato situace je zkoumána pro různé druhy znečištění. V tomto příkladu jsou studentům prezentována data o vývoji znečištění ovzduší v ČR a jejich úkolem je konstruovat model environmentální křivky, tj. zjistit, zda k tomuto jevu pro daný druh znečištění dochází.

Seznámení se základy využití CGE modelu v environmentální politice

Pro ilustraci zjednodušené podoby využití tzv. statického modelu všeobecné rovnováhy byl zpracován příklad vyhodnocení dopadů zvýšení spotřební daně na tabákové výrobky. Model využívá jako datovou základnu input-output tabulky a další národní účty. Pracuje s maticí 17x17 komodit a výrobních činností, 2 základními výrobními faktory (prací a kapitálem), 4 institucemi (vláda, domácnosti, finanční a nefinanční podniky), se sektorem zahraničí a několika samostatnými účty pro hlavní prodejní a výrobní daně.

Model předpokládá počítačovou podporou na učebně. Řešitelé budou dále uvažovat, jak příklad zjednodušit, aby mohl být individuálně využíván studenty bakalářského studia.

Cost-benefit analýza veřejných environmentálních projektů

Byla připravena série příkladů ilustrujících podporu rozhodování o veřejných projektech s využitím metody nákladů a přínosů. Postupuje se zde standardně, tj. od identifikace a vymezení hodnoceného projektu, identifikace (společenských) efektů a nákladů vyvolaných realizací projektu, zjištění nominální výše těchto přínosů a nákladů v odpovídajících (ročních) obdobích, identifikace distribučních efektů pro jednotlivé (sociální) skupiny obyvatel, diskontování nákladů a přínosů, výpočet kriteriálních ukazatelů projektu (zde konkrétně čisté současné hodnoty, poměru přínosů a nákladů a vnitřní výnosové procento) k provedení citlivostní analýzy s cílem otestovat spolehlivost výsledků analýzy a identifikovat faktory, které by nejvíce mohly ovlivnit výsledek CBA a závěrečné diskusi. Metoda je ilustrována na příkladu pěti se nabízejících politik. Diskuse je po příslušném propočtu vedena pro případy neomezených i omezených zdrojů na implementaci těchto politik.

Analýza efektivnosti environmentálního projektu ve firmě

Jde o ilustraci postupu investičního rozhodování firmy (teplárenského podniku provozujícího kotel na hnědé uhlí o výkonu 65 MW) o realizaci investice vedoucí ke snížení emisí oxidu siřičitého, včetně odprášení. Uvažováno je jednak řešení „end-of-pipe“, konkrétně realizace odsiřovací jednotky a jednak realizace fluidního kotle (tj. čistší technologie). Jako kriteriální ukazatel efektivnosti je zde zvoleno vnitřní výnosové procento. Výpočty jsou prováděny v tabulkovém kalkulátoru. Úloha umožňuje simulaci působení výše poplatků za znečišťování na efektivnost těchto technologických řešení a výpočet (teoretické) dotace potřebné k zajištění efektivnosti této investice. Výchozí výše poplatků je do úlohy převzata z vládního návrhu zákona o ochraně ovzduší 2009.