Přílohy

Plný text práce

Přílohy práce

Jeho citování podléhá pravidlům copyrightu, s uvedením následující citace:

Jančaříková, Kateřina. Environmentální výchova na prvním stupni ZŠ. Disertační práce, PedF UK Praha, 2008.  (online, dostupné v Envigogice, 2009/3 na ....)

Cíle výzkumu

Práce se zaměřuje na revizi a inovaci a objevy na výzkumném poli environmentální výchovy na prvním stupni ZŠ. Výzkumným nástrojem byla zakotvená teorie (angl. Grounded Theory) (Strauss, Corbin, 1998). Validizace probíhala kvantitativně (metoda triangulace - viz Denzin, 1989). Výzkum probíhal v pěti na sebe úzce navazujících etapách.

První etapa výzkumu

Sběr pojmů (angl. concepts) za účelem vytvoření hlavní linie práce.

Výsledkem této etapy je ucelený seznam pojmů (angl. concepts) - výčet toho všeho, co podle expertů do environmentální výchovy na prvním stupni patří.

Druhá etapa výzkumu

Identifikace nedostatečně propracovaných nebo kontroverzních pojmů (tzv. „bílých míst") české environmentální výchovy.

V druhé etapě výzkumu byly ze seznamu pojmů vybrány pojmy klíčové (ty, které zmiňovali všichni experti), pojmy kontroverzní (ty, na které měli experti odlišný  názor) a pojmy, kterým česká škola  environmentální výchovy nevěnovala dostatečnou pozornost.

Klíčová témata

• 1. Outdoor : Výuka a pobyt vpřírodě na prvním stupni ZŠ.
• 2 Development of environmental sensitivity

Kontroverzní téma

• 3. Role správného přírodovědného (binomického) názvosloví venvironmentální výchovy.

Opomíjená témata

• 4. Class pets : pets in the primary scholls and their ího stupně ZŠ a jeho vliv na průběh edukačního procesu.
• 5. Ekonaratologie. Využití moderní interdisciplinární teorie narativity v environmentální výchově.
• 6. Rodiče - potencionální partneři realizace environmentální výchovy na 1. stupni ZŠ.
• 7. Evaluation of environmental education.
• 8. Critical thinking in environmental edukation.
• 9. Environmental moral education.

Třetí etapa výzkumu - dílčí výzkumy

V třetí etapě výzkumu probíhaly dílčí výzkumné práce. Jejich smyslem bylo objevit a popsat jevy (angli. phenomenons) a pravidla (angl. patterns), které s vybranými tématy souvisí. Čili získat dost podkladů pro čtvrtou etapu výzkumu (vytvoření paradigmatických modelů). Rozsah jednotlivých dílčích výzkumu je různý, různě významné jsou i jejich výstupy (vše je podřízeno cíly vytvořit paradigmatický model - výzkum byl ukončen, jakmile bylo sebráno dost podkladů - čili k teoretickému nasycení angl. Theoretical saturation).

Čtvrtá etapa výzkumu

Interpretace vybraných pojmů (angl. concepts). a tvorba paradigmatických modelů

Čtvrtá etapa výzkumu  přináší významné výstupy paradigmatické modely vybraných témat.

Pátá etapa výzkumu - konceptualizace

Výsledek páté etapy výzkumu - koncept environmentální výchovy na prvním stupni je nejvýznamnějším výstupem práce.

Práce podporuje nově vznikající obor environmentální výchova. Její výstupy směřují do praxe (modernizace a inovace pregraduální i postgraduální přípravy učitelů) a také k systémovým změnám koordinovaným MŠMT a MŽP a krajskými koordinátory EVVO.

Cíle

Cílem práce bylo vytvořit nové moderní pojetí environmentální výchovy na prvním stupni základních škol. Pojetí, které by vycházelo z vývojových specifik žáků prvního stupně (responsibilní přístup k žákovi), které by odpovídalo současným změnám v koncepci vzdělávání a které by reagovalo na měnící se projevy chování žáků a změny ve společnosti vůbec.

Dílčími cíli bylo popsat teoretické i praktické aspekty (v terminologii metody zakotvené teorie: pojmy) environmentální výchovy na prvním stupni základní školy (tzv. ÉČKA), z nich vybrat pojmy klíčové, kontroverzní a málo známé (tzv. VÉČKA) a náležitě je prozkoumat. Výsledky dílčích výzkumů pak byly využity k formulaci pojetí (v terminologii metody zakotvené teorie: konceptu) environmentální výchovy.

Výzkumná otázka [1]

V souladu s metodikou zakotvené teorie (Strauss & Corbinová, 1999; Strauss & Corbin, 1998) je výzkumné pole na začátku badatelské práce široké: problematika environmentální výchovy na 1. stupni ZŠ. Široká je i prvotní výzkumná otázka: „Co všechno patří do environmentální výchovy na prvním stupni ZŠ?".

V průběhu badatelské práce byl vědecký problém transformován (následné výzkumné otázky byly: „Co do environmentální výchovy na 1. stupni ZŠ nepatří?", „Jaké jsou klíčové faktory pro realizaci environmentální výchovy na prvním stupni?", „Jaká témata (pojmy) jsou v české environmentální výchově na 1. stupni ČR řešeny nedostatečně?") a redefinován, byly objeveny dílčí vědecké problémy a vysloveny dílčí výzkumné otázky (např. „Je chování dnešních žáků rozdílné od chování žáků před deseti lety?", „Jakou měrou se na rozvoji environmentální senzitivity podílejí rodiče a jakou učitelé?", „Je možné využívat pro environmentální morální výchovu na prvním stupni metodu řešení dilemat?" atd.), které byly řešeny v dílčích výzkumech.

Zvolená výzkumná metoda

Vzhledem k cíli výzkumu baly jako hlavní výzkumná metoda zvolena kvalitativní metoda zakotvené teorie (angl. Grounded Theory, Strauss, Corbin, 1998), která byla v dílčích výzkumech doplněna (kombinována s) výzkumnými sondami kvantitativními.

Materiál - počet respondentů (velikost vzorku)

Výzkum probíhal mezi více[2] než 700 žáky, 20 experty na environmentální výchovu a 500 učiteli /učitelkami; z toho se sedmi učitelkami (tzv. Evami) byly realizovány pravidelné rozhovory a se čtyřmi (tzv. Inkami) byly realizovány nepravidelné opakované rozhovory.

Přínos k pedagogické teorii

Příspěvek k individualizaci vzdělávání. Především požadavkem respektování individuálních učebních stylů a požadavkem rozšířit responsibilitu k dítěti z věkové kategorie novorozenců, kojenců a batolat (Koch, 1986, Liedloffová, 2007 aj.), která je společností již víceméně akceptovaná, na vyšší věkové kategorie - tj. na dítě předškolní a školní. Ve vztahu k environmentální výchově byla vyslovena premisa, že dítě, jehož základní potřeby (např. potřeba pohybu a pobytu ve venkovním prostředí) nebyly dlouhodobě respektovány, nebude v budoucnosti umět respektovat potřeby slabších (např. zvířat), čili nebude se chovat proenvironmentálně.

Příspěvek k diskusi měnícího se chování žáků. Kombinovaným výzkumem bylo potvrzeno významně se měnící chování žáků. Žáci tráví více času v prostředí vnitřním, méně času v prostředí vnějším, a to významně ovlivňuje jejich schopnosti, dovednosti a projevy. Byl vysloven požadavek na to, aby se těmto změnám přizpůsobily používané metody (nejen) environmentální výchovy a vzdělávání.

Příspěvek k teorii hodnocení. V práci je věnována pozornost hodnocení průřezového tématu environmentální výchova. Je kladen důraz na alternativní hodnocení - na základě žákovského portfolia (podrobně viz Jančaříková, 2007a). Tento způsob hodnocení je možné rozšířit na ostatní průřezová témata a také na další (dokonce všechny) předměty (viz kasuistika Evy 6). Nevhodné hodnocení (např. škálou známek 1 - 5) působí kontraproduktivně, demotivuje a brání zvnitřnění motivace (srov. Kopřiva aj., 2008).

Příspěvek k diskusi spolupráce rodiny a školy. V práci byl výzkumem objeven významný podíl rodičů na rozvíjení environmentální senzitivity žáků prvního stupně. Bylo diskutováno tvrzení K. Kučery o nezbytném rozkolu mezi rodinou a školou (Kučera, 2004). A také byla představena kasuistika Evy 6 „spolupráce s rodiči", která dokazuje, že rozkol mezi rodinou a školou není nezbytný. [3] Některé výsledky výzkumu byly zpracovány v rámci projektu SMASH (Jančařík, Jančaříková, 2008).

Byl objeven a popsán fenomén rozšiřování zooasistence v pedagogickém procesu na našich základních školách. Přítomnost živého tvora ve třídě (ovšem při respektování a zajištění jeho potřeb) může být významným faktorem podporujícím pozitivní psychosociální klima třídy (Odendaal, 2007). Pedagogové vyučující na prvním stupni toho využívají. V rámci rozsáhlého kvalitativního výzkumu bylo popsáno také několik kazuistik, např. kazuistika Inky 2 (pátým rokem vyučuje se psem) a Inky 3 (dva roky vyučovala s korelou). Byl diskutován vztah mezi rozšiřováním zooasistencí a zooterapií a procesem odcizováním přírodě (podrobně byla tomuto tématu věnována pozornost v článcích, Jančaříková, 2008).

Příspěvek k teorii naratologie. Byla zpracována teorie (interdisciplinární) environmentální naratologie - potenciál vyprávění příběhů v rozvoji osobnosti žáka a především v environmentální výchově. Byl vytvořen seznam autorů, jejichž knihy jsou pro environmentální výchovu vhodné. Byly učiněny první kroky pro založení české školy ekonaratologie.

Metoda environmentálních morálních dilemat. Tato metoda byla (alespoň pro první stupeň českých ZŠ) v rámci výzkumu objevena. Vhodnost její aplikace na první stupeň je v práci diskutována. Bylo vytvořeno modelové environmentální dilema, které bylo konzultováno s odborníky a odzkoušeno v praxi - více níže.

Příspěvek k rozvoji environmentální etické výchovy. Na základě výzkumu bylo objeveno téma environmentální etická výchova, kterému dosud u nás nebyla věnována dostatečná pozornost. Toto téma vychází z teorie etické výchovy a výzkumů morálního chování a vývoje morálního chování a aplikací na mimolidský svět přináší nová témata. Na základě výsledků DP byl (s kolegy z Agentury Koniklec) v říjnu podán projekt k ESF „Úcta k životu - Environmentální etická výchova", jehož cílem je pilotně odzkoušet programy environmentální etické výchovy na 20 základních školách a ve třech ekocentrech, vytvořit podporu webovou a časopisem a intenzivně se věnovat výběru zájemců (přírodovědným talentům

Přínos ke společenské (školní) praxi

Cílem je připravit teoreticko-metodickou příručku environmentální výchovy pro učitele prvního stupně vycházející z Konceptu environmentální výchovy a kladoucí důraz na responsibilitu k žákům, rozvoj vztahu rodina-škola a skutečnou realizaci environmentální výchovy (udržitelný život třídy a školy), a to včetně přehledu alternativních nástrojů hodnocení.

Všechny výzkumné a teoretické aspekty práce směřují do (nejen) školní praxe; zde je prezentován jen výběr z aktivit v praxi již používaných:

Environmentální morální výchova

1. Dilema u vlaštovčího hnízda. Pravděpodobně první environmentální dilema pro žáky prvního stupně u nás. V rámci DP proběhla jeho autoevaluace, bylo realizováno s 380 žáky. Téma bylo představeno na celé řadě konferencí a seminářů EVVO a také bylo vyškoleno několik lektorů, kteří nyní Dilema u vlaštovčího hnízda realizují nezávisle (Paleta, Oucmanice).

2. Ekonaratologie. Do školní praxe směřuje především doporučení vhodné literatury a modelové ukázky toho, jak lze v environmentální výchově využít vyprávění příběhů.

3. Projekty - představení interdisciplinarity environmentální výchovy.

4. Neexistuje téma, které by pro žáky prvního stupně bylo „příliš složité". Bylo vytvořeno několik modelových aktivit, které učitelům prvního stupně představují, jak žákům zprostředkovat poměrně složitá témata.

5. Zooasistence

V listopadu 2008 byl (ve spolupráci s K. Eckschlagerovou) získán grant „Založení kroužku zooterapie s neformální výukou ekologie ve fakultní nemocnici Motol", jehož hlavním cílem je zvýšit povědomí významu a efektu zooterapií a zooasistencí mezi zdravotnickým personálem i mediky. DP, především dílčí výzkum „Živý tvor...", poskytuje dostatek výchozího materiálu pro přednášky, školení, workshopy, příspěvky na konferenci a publikace vydané v rámci tohoto projektu.

Zaměření na zdravotnický personál má logiku - pacienti jsou skupinou, která nemůže do přírody. Tedy skupinou, jejíž deprivace z nedostatku kontaktů s přírodou je legitimní. [4]

Literatura

ČINČERA, J. Environmentální výchova : od cílů k prostředkům. 1. vyd. Brno : Paido, 2007. 116s. ISBN 978-80-7315-147-8.

DENZIN, NK. The research act in sociology: A theoretical introduction to sociological methods. 3rd ed. London : Prentice-Hall 1989. 370p. ISBN 0408701242.

JANČAŘÍKOVÁ, K. Žákovské portfolio - vhodná forma hodnocení environmentální výchovy. Envigogika, 2007/3. ISSN: 1802-3061. Dostupné na <http://www.envigogika.cuni.cz/index.php/cs/texty/20073/11-akovske-portfolio-vhodna-forma-hodnoceni-environmentalni-vychovy-recenzovana-verze-32007>. 2007a

JANČAŘÍKOVÁ, K. Dilema u vlaštovčího hnízda. Metodický portál RVP : Základní vzdělávání. Výzkumný ústav pedagogický v Praze, 2007b. Dostupné na http://www.rvp.cz/clanek/1519 .

JANČAŘÍK, A., JANČAŘÍKOVÁ, K. SMASH or bridging the gap between school and family. In Mathematical Education from Pupil´s and Primary School Teacher´s view. 1. vyd. Olomouc : Univerzita Palackého v Olomouci, 2008. 39s. ISBN 978-80-244-1965-7.

JANČAŘÍKOVÁ, K. Příběh jako zdroj inspirace i povzbuzení (úvod do ekologické naratologie). In: Dlouhá, J. a kol.: Vědění a participace. Teoretická východiska environmentálního vzdělání. Praha, Karolinum, 2009 ISBN 978-80-246-1656-8, 227 str.

KOCH, J. Výchova kojence v rodině. 3. vyd. Praha : Avicenum, 1986. 204s. ISBN neuvedeno.

KOPŘIVA, P. aj. Respektovat a být respektován. 3. vyd. Kroměříž : Spirála, 2008. 287s.

ISBN 978-80-904030-0-0.

KUČERA, M. [ed.] PRAŽSKÁ SKUPINA ŠKOLNÍ ETNOGRAFIE : Čeští žáci po deseti

letech. 1. vyd. Praha : Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, 2004. 241s.

ISBN 80-7290-200-8.

LIEDLOFFOVÁ, J. Koncept kontinua : Hledání ztraceného štěstí pro nás a naše děti. 1. vyd.

Praha : Dharma Gaia, 2007. 176s. ISBN: 978-80-86685-79-3.

ODENDAAL, J. Zvířata a naše mentální zdraví : Proč, co a jak. 1. vyd. Praha : Brázda, 2007.

176s. ISBN 978-80-209-0356-3.

STRAUSS, A., CORBIN, J. Basics of Qualitative Research : Techniques and Procedures for Developing Grounded Theory. 2nd. ed. London, 1998. p.312. ISBN 0-8039-5940-0.

STRAUSS, A., CORBINOVÁ, J. Základy kvalitativního výzkumu. 1. vyd. Brno : Podané ruce, 1999. 200s. ISBN 80-85834-60-X.

[1] V  práci nebyla vyslovena „rámcová hypotéza". Tento postup je v souladu se zvolenou výzkumnou metodou (zakotvená teorie).

[2] Časový harmonogram jednotlivých výzkumů a přehled respondenů je v tabulce 3. v DP na straně 108. Zde uvedené čísla jsou čísla nejnižší (u některých kvalitativních výzkumů nebyl přesný počet respondentů zjišťován).

[3] Pravděpodobná souvislost s tím, že ve třídě Evy 6 je používáno pouze hodnocení na základě portfolia - tj. neexistuje "soutěžení" mezi rodiči o to, čí dítě je lepším žákem.

[4] Pro zdravé žáky je mnohem lepší tzv. "léčba přírodou" (Naess, 1994), nikoli jen zooasistencí (více viz Jančaříková, 2008).