Věrohodnost informačních zdrojů

Jana Dlouhá
Přehledný výběr kritérií serióznosti vědeckých článků a publikací.

Stažení

Data o stažení nejsou doposud dostupná.

Věrohodnost informačních zdrojů

2007-04-16 21:54:59

Přehledný výběr kritérií serióznosti vědeckých článků a publikací.

Spolehlivost zdroje

Text garantuje především jméno autora a instituce, kterou reprezentuje. Tato fakta lze ověřit v encyklopedii, slovníku typu Who is Who či dotazem položeným odborné autoritě.

Odkaz na zdroj poznatků

Bez odkazu je článek úvahou, fejetonem, popularizujícím článkem. Důležité jsou především primární zdroje; od nich lze dospět k současným důsledkům popisovaným sekundárními autory. Spolehlivý text nikdy nečerpá z jediného informačního zdroje – usiluje o nalezení sítě odkazů směřujících k určitému prvotnímu zdroji, od něhož se ostatní teorie odvíjejí. Je třeba také ověřit, zda odkaz je citován přesně nebo ho autor článku upravil ve svůj prospěch.

Styl článku

Architektura struktury uspořádání myšlenek a argumentů v článku může signalizovat výskyt zjevných nesrovnalostí a protimluv ve výrocích a tvrzeních. V nevěrohodných textech bývají výroky vytrženy z kontextu či použity v jiných souvislostech; někdy je patrný rozpor se spolehlivými informacemi.

Pro uspořádání myšlenek platí pravidlo zvané Occamova břitva. Podle tohoto kritéria je ze dvou nebo více vysvětlení nějakého fenoménu zvoleno to nejjednodušší. Odstraňuje se tak neúčelné rozpitvávání a zamlžování, text se pak zabývá výlučně tím, co je podstatné. Uplatnění Occamovy břitvy vede k ekonomickému myšlení a zabraňuje hromadění neúčelného množství dat či informací, nutí autory opírat se o doložitelná fakta a používat podložené argumenty.

Exaktní měření kvality

Vědní odvětví – scientometrie – používá exaktní metody k identifikaci faktorů, jež by mohly automaticky (u intelektuálně jinak nezvládnutelného množství informací) odlišit kvalitní informace od nekvalitních. Představuje metodu stanovení kvality vědecké práce, která se opírá o jednoduchý intuitivní předpoklad, že čím více si vědecká obec určité publikace všímá a cituje ji, tím větší hodnotu publikace má.

Spolehlivost informačního zdroje lze odvodit z míry citovanosti, která se zjišťuje tzv. impaktovým faktorem (IF) časopisu, ve kterém je informace zveřejněna. Tento faktor se stanoví metodou citační analýzy zjišťující vztahy citujícího a citovaného dokumentu. Slouží jako podklad při citačním mapování vědy pomocí konstrukce citační sítě. Hodnota IF udává, kolikrát byl článek v určitém časopisu citován během prvních dvou let.

Podle Bradfordova zákona, který stanoví závislost mezi celkovým počtem dokumentů (nejčastěji časopisů) a rozložením článků týkajících se jisté tematiky, je maximální počet relevantních článků soustředěn v minimálním počtu časopisů tvořících tzv. jádro oboru. Znalost tohoto "jádra" představuje další z možností, jak odlišit informace neověřené od ověřených. Existují oborové "žebříčky" časopisů, uspořádaných podle stupně blízkosti k jádru.

Ověřování spolehlivosti informací na internetu

K odlišení informací kvalitních od nekvalitních pomáhají poznatky věd – lingvistiky, kognitivní vědy, umělé inteligence apod. Vyhledávače nalezené dokumenty uspořádávají do struktury vytvořené na základě analýzy frekvenční struktury textu; inteligentnější vyhledávače používají metody opírající se o hlubší analýzu textu.

Pro nácvik metod vyhledávání spolehlivých zdrojů lze užít program Internetový detektiv – což je průvodce pro výuku kritického myšlení, nezbytného pro hodnocení kvality internetových zdrojů (2006).

Závěr

Při odhalování neseriózních přístupů není vždy možno spoléhat na výše uvedené, průkazné prostředky. „Mimikry“ použité plagiátory někdy dokáží někdy oklamat i seriózního vědce.

Do odborných zájmů se navíc často mísí též zájmy komerční, které se prosazují nevybíravými způsoby – to platí zvláště o textech umístěných na webových stránkách.

Literatura

Nejaktuálnější články stejného autora (stejných autorů)

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 > >>