Debaty nad Strategií

Redakce Envigogika
TEXT Stanoviska ke Strategii 2020 vznikal v průběhu dubna a května v rámci debat nemnohých příznivců environmentálního vzdělávání. Uvádíme zde nejzajímavější momenty a nápady, které se v korespondenci objevily – s nadějí, že podnítí další diskusi.

Stažení

Data o stažení nejsou doposud dostupná.

Debaty nad Strategií

2013-06-03 13:32:12

TEXT Stanoviska ke Strategii 2020 vznikal v průběhu dubna a května v rámci debat nemnohých příznivců environmentálního vzdělávání. Uvádíme zde nejzajímavější momenty a nápady, které se v korespondenci objevily – s nadějí, že podnítí další diskusi.

Co je (akademická) komunita v oblasti EV a VUR?

Výňatek z textu Stanoviska ke Strategii 2020, k němuž se rozpoutala poměrně bouřlivá diskuse:

„… při rozvoji vzdělávání pro udržitelný rozvoj v České republice hrála zásadní roli spolupráce … - akademické komunity, která se v této oblasti zformovala v minulých letech…“

Ahoj, jen drobnost k probíhající debatě: o jaké akademické komunitě v EV tu vlastně mluvíme?

Jako akademik si nejsem vůbec jistý, že tady v současnosti nějaká akademická komunita v této oblasti funguje. Je nás pořád jen pár, víme o sobě, příležitostně spolupracujeme - ale to bych osobně nenazýval komunitou. Pořád si myslím, že jsme někde hodně na začátku.

Hezké ráno,

Jan Krajhanzl

ahoj, s tímhle zase moc nesouhlasím já. Je to pravda, že je nás málo a na komunikování nám moc času nezbývá, ale už to, že se dohadujeme na společném postupu ve věci nějakého stanoviska, je výrazný znak komunity. Hlavně si myslím, že kdybychom to nedělali a rezignovali na to, být komunitou, tak tady v této oblasti není vůbec nic.

Na začátku jsme všichni celý život ve všem, co děláme. Být na konci znamená smrt.

Jana Dlouhá

Ahoj,

nu, myslím, že jeden výsledek stanovisko už přineslo: vynořují se nám tu zajímavé otázky k další diskusi J.

Jirka Kulich

Ahoj Jano,

to, že se lidi na něčem domlouvají, z nich podle mě ještě nedělá komunitu (je to jeden ze znaků komunity, ale sám o sobě přece nestačí).

Pokud se bavíme, zda v tuto chvíli jsme nebo nejsme akademickou komunitou (popis stavu), pak to přece není otázka, zda na to rezignujeme (cíl), nebo že na začátku jsme celý život.

Osobně mi přijde označovat se teď za akademickou komunitu nadsazené (a chápu, že na to pohledy mohou být různé).

Pokud se tady naše "akademická komunita" brala jako hotová věc, cítil jsem potřebu vyjádřit o tom určitou pochybnost, protože mi přijde, že si poněkud "fandíme" :)

Každopádně souhlasím s Jirkou, že je to na další diskusi.

Jan Krajhanzl

Milí kolegové, přátelé!

Jirkovy úpravy se mi líbí, myslím, že je dokument srozumitelnější. Ovšem se musím ohradit proti větě "akademické komunity, která se v této oblasti začíná formovat v posledních letech", a to především s ohledem na svou předchůdkyni Dr. Evu Liškovou, která se této problematice věnovala již před rokem 1990. (A nebude jediná z vysokoškolských pedagogů své generace.)

Zdraví Kateřina Jančaříková

Ahoj,

…Byť věcně úplně nesouhlasím s připomínkou Katky Jančaříkové – myslím, že jakkoli úžasné zásluhy jednotlivých několika akademiků ještě nevytvářely to, co by šlo nazvat akademickou komunitou v oblasti VUR – na druhou stranu se tu přeme o věc, která se smyslem a celkovým vyzněním dopisu moc nesouvisí. Takže bych klidně i připomínku zapracoval ve smyslu, že by tam byla uvedena akademická komunita, bez dovětku, že se zformovala v posledních letech. Co myslíte?

Petr Daniš

Ahoj vidím to úplně stejně. Věcně s Katkou úplně nesouhlasím, jakkoli je Eva Lišková „průkopníkem“ EV na VŠ a i když nebyla úplně sama (viz Hana Horká například), jakkoli probíhala k tomu i nějaká setkání, těžko mluvit o zformované komunitě, ale pro cíl dopisu je to skoro jedno.

Nejminimálnější úprava, která mne napadá vstříc Katce je:

„- akademické komunity, která se v této oblasti zformovala v minulých letech“ namísto

„- akademické komunity, která se v této oblasti začíná formovat v posledních letech“

A jsem schopen s tím žít J.

Jirka Kulich

Zdravím všechny tak trochu po skončení diskuse,

akademickou komunitu chápu jako zformovanou na principech určitého typu dialogu – v tomto případě takového, který ctí zásady akademického diskurzu. Mezi tyto hlavní zásady patří akademické svobody, tedy možnost se svobodně vyjadřovat k libovolnému problému, a současně vědecká odpovědnost, tedy nezbytnost doložit svá tvrzení podloženými argumenty, nikoli je opřít o jakýkoli jiný typ autority. Základním všeobecně přijatým postupem v tomto dialogu je peer-review, tedy proces vzájemného posuzování textů na základě sdílených, oborově či jinak vymezených znalostí, přičemž autor i posuzovatel mají „rovné“ postavení – tedy se mohou lišit jen mírou znalostí, ale jejich akademická hodnost či funkce zde nehraje roli (to právě zajišťuje vzájemná anonymita). Tento proces je tak významným nástrojem pro vytváření jisté formy kolegiality, která pro je pro akademickou obec typická a tradiční (viz např. vzájemné oslovování „kolego“ i mezi učitelem a studentem atd.)

Vždy znovu mne překvapí, když akademici (často ti, kteří jsou spíše na začátku své dráhy), se snaží budovat, a hlavně v diskusích uplatňovat autoritu jinou – opřenou právě o různé nerovnosti v titulech atd. Nicméně se o rozvíjení demokraticky založené akademické debaty snažím na stránkách Envigogiky, kde proces peer-review (snažím se o jeho co největší férovost) hraje zásadní roli.

Těším se na další názory

Jana Dlouhá

Role NNO

Citace ze Stanoviska ke Strategii 2020 (verze z 9. 5. 2013), která rozproudila další bouřlivou diskusi:

„Dokument správně zdůrazňuje význam mimoškolních aktérů vzdělávání. V oblasti vzdělávání pro udržitelný rozvoj hrají důležitou roli nevládní organizace, které působí v oblasti formálního, neformálního i informálního vzdělávání. Díky své specializaci jsou schopny nabízet školám výukové programy zaměřené na různé aspekty vzdělávání pro udržitelný rozvoj, pomáhat jim v přípravě a vedení dlouhodobých školních projektů či vzdělávat pedagogické pracovníky. V oblasti vzdělávání pro udržitelný rozvoj je význam této činnosti neziskových organizací nezastupitelný. Přijatá strategie by proto měla tuto skutečnost reflektovat a vyhnout se možným snahám o marginalizaci těchto organizací…“

Z této diskuse vybíráme nejzajímavější příspěvky – ponecháváme je většinou v původní, autentické podobě, neboť svědčí nejen o rozdílnosti názorů, ale i o zaujetí, s nímž se k problematice přistupuje.

Vážení,

já si nemyslím, že vzdělávání k TUR a environmentální vzdělávání je jedině a bytostně vázáno na spolupráci s NGO. Podle mého jsou ve stanovisku tyto dvě věci dost jednostranně a nešťastně propojeny. Doporučuji rozdělit je od sebe. Myslím, že důvodem pro začlenění Env a TUR vzdělávání do strategie je hlavně obsah a dopad těchto vzdělávacích oblastí a nejen forma. Je to tedy třeba odargumentovat jinak. Neříkám tím, že spolupráce s nevládkami není ve vzdělávání důležitá, ale to je i na poli vzdělávání dětí (studentů) v oblasti národnostních menšin, péče o sociálně slabé, hendikepované a pod.

Zdraví

M.B.

prof. RNDr. Martin Braniš, CSc.

Zdravím pěkně a velmi děkuji za reakci,

dovoluji si ale nesouhlasit – v pojetí vzdělávání pro udržitelný rozvoj je zakódováno, že je to svého druhu sociální proces, do kterého vstupují různí aktéři. V pedagogické rovině jde o kritickou a trasformativní pedagogiku, která umožňuje nahlížet na problém kriticky (tedy z různých úhlů pohledu, včetně z hlediska aktérů, kteří nemají akademický či teoretický background). Transformativní zase znamená, že ve vzájemném dialogu se pohledy jednotlivých aktérů včetně studentů a jejich pedagogů střetávají a postupně proměňují, a nabývají nové kvality (tedy vzniká zde cosi, co nebylo původně, když aktéři přišli k problému a pohlíželi na něj každý ze svého hlediska). Pokud bychom zdůrazňovali pouze obsah a dopad, tak to by bylo relevantní spíš pro model transmise znalostí, od kterého se v oblasti UR postupně ustupuje, neboť je založen na (a pravděpodobně také produkuje) nedůvěře mezi společenskými hráči; navozuje tak prostředí, kde demokratický dialog jaksi ztrácí opodstatnění. Myslím si, že tohle je důležitý princip UR, který sice v našich podmínkách moc nefunguje, to ale není důvod, proč bychom se ho měli vzdávat (spíše se snažit měnit ty podmínky, což právě vzdělávání může a mělo by).

Celý koncept UR funguje úplně jinak ve společnostech založených na ovzduší vzájemné důvěry, a ve společenstvích, kde tato důvěra neexistuje a je třeba ji substituovat předpisy a jinými způsoby vynucování (samozřejmě vždy do určité míry, a jde právě o tuto míru). Jde také o to, zda se věda postaví na stranu toho vynucování, nebo se bude pokoušet o podporu příznivých procesů včetně toho, že si hledá způsoby, jak do nich vstupovat.

Myslím ale, že vyloučit NGO a další „podílníky“ z dialogu o koncepcích vzdělávání (včetně pro UR) by byla chyba. Vzdělávání není (jen) věda, je to také forma celospolečenského (mezigeneračního) dialogu.

Mějte se hezky, těším se na případnou další diskusi

Jana Dlouhá

Jano,

moc se v tom teoretickém jazyce neorientuji, ale asi těmi směry, o nichž píšeš, moderní pedagogika směřuje. Teď ještě aby to někdo uměl "cílové populaci" podat.

Ahoj

M.

P.S. A děkuji za poučení ("...Vzdělávání není (jen) věda, je to také forma celospolečenského (mezigeneračního) dialogu. ..."). Budu se muset mrknout do Komenského, kde to tam je. M. :-)
prof. RNDr. Martin Braniš, CSc.

Vážení pťátelé, souhlasím s doporučením prof Braniše!! Držím palce!

Jitka Málková

Milí kolegové a přátelé,

my všichni, co jsme pod výzvou podepsaní a společně jsme ji vytvořili, jsme asi v tomto momentě neschopní otevřít další kolo přepisování návrhu (já jsem tento týden mimo ČR atd.) Navrhuji, že vynecháme jméno Envigogiky (jako jednoho z garantů Stanoviska), podáme to tak, jak to je; pokud máte další či protiřečící návrhy, je možné je uplatnit samostatně, jde o zcela otevřenou veřejnou debatu. Je pak pouze otázkou, zda některé z těchto návrhů v Envigogice publikovat jako příspěvek k diskusi, nebo vůbec ne.

Rozhodně jsme nechtěli z debaty nikoho vylučovat, jen jsme nebyli schopni ji od začátku vést s více lidmi, i tak ani nezvládáme komunikaci mezi sebou.

Zdravím všechny srdečně

Jana Dlouhá

Ahoj Jano,

Upřímně mně je celkem jedno, jestli stanovisko bude vyznívat, jak je teď, nebo jak navrhuje Martin Braniš aj. – to, co považuji za hlavní sdělení (začleňte VUR do Strategie 2020), tam je. Chápu obě strany, ale připadá mi to maličko hnidopišné. Ve chvíli kdy MŠMT říkáme, že v novém domě jim chybí celá stěna, oni přichází s tím, že v té stěně máme pár cihel nakřivo. Nevím, jestli ty nebo Honza Činčera máte ještě energii tyto připomínky nějak zapracovávat (já se v tom asi úplně necítím dost kovaný) a zda máme čas si to ještě znovu schvalovat po předělání. Takže jednodušší je vynechat ty, kteří s touto verzí nesouhlasí, ale jestli jejich připomínky dokážeš nějak začlenit, tak to klidně můžeme zkusit. Jak je to pak s publikací na Envigogice, nemám odhad. Díky moc. Měj se hezky.

Petr Daniš

Zdravím, díky za reakci, to je dlouhodobý nesoulad mezi spíše humanitním a přírodovědným přístupem, já například nesouhlasím s představou, že vzdělání je akce s měřitelným výsledkem, ale to si nakonec myslí i někteří pedagogové. Jde o to, že pak učitel je v pozici diseminátora atd. No nic, nějak to vyřeším, samozřejmě smírně, i když na to jsem v tuto chvíli i trošku unavená.

Měj se hezky

Jana

Ahoj a dobrý den,

já myslím, že na jednu stranu je potřeba zmínit ve stanovisku roli NNO (vzhledem k tomu, že podle mne opravdu v této oblasti byly doposud zcela klíčovým hybatelem - iniciátorem dění a inovátorem - podle mého přesvědčení o dost více než úřady, školy, ba i vysoké školy... ale i vzhledem k tomu, že jsou nyní opravdu ze strany úřadů marginalizovány), na druhou stranu má Martin B. pravdu, že nyní ze stanoviska ční jejich zdůrazňování až trochu nevyváženě (a taky že se nám stanovisko místy trochu opakuje).

Nedalo mi to tedy a pokusil jsem se o návrh úpravy stanoviska v tom směru, aby se z původního textu nic podstatného neztratilo, ale aby se sloučily podobné pasáže a tolik se to neopakovalo a aby NNO byly uvedeny vyváženěji jako jeden z aktérů, jehož roli ovšem trochu zdůrazňujeme vzhledem k jejich "historickému" přínosu při vývoji oblasti a vzhledem k současné snaze úřadů o jejich marginalizaci.

Návrh je v příloze s vyznačením změn i v přehlednější výsledné podobě.

Nevím, posuďte, zda by to byl přijatelný kompromis, aby se mohl Martin i další připojit.

Možná by se dalo ještě trochu zestručňovat, ale nevím, zda na to máme síly a čas.

Jiří Kulich

Ahoj Martine, díky za mejly, myslím, že je to užitečná debata, také jsem se nad ledasčím zamyslela. Jen nevím, zda nám v tomhle pomůže Komenský, pracoval trochu s jiným pojetím autority učitele, které, jak se domnívám, je třeba přehodnocovat dle historického kontextu. Také samotné poznání odvozoval sice z kontextu nápravy světa, ale ta měla poněkud jiný význam, než jak jí rozumíme dnes.

Ráda bych se tě zeptala, zda přece jen nás nechceš podpořit – proběhla poměrně bouřlivá diskuse, v níž tě kolegové z nevládek houfně podporovali, a nevím, zda jsi všechny mejly dostal (do skupiny Envigogika nemají všichni přístup). Vzorek zpráv viz níže. Připadala jsem si nepatřičně, podporujíce spíše protistranu.

Upravený návrh Stanoviska najdeš v příloze.

Díky případně a přeji pěkný den

Jana

Jano,

moc jsem toho v mailech nečetl. Pokud máš nějaké poslední stanovisko, podívám se na to. Nijak se podpoře nebráním, ale také nechci nabourávat Vaše představy a rozkulačit Vaše jistě dobře míněné myšlenky.

Ahoj

M.

 

Nejaktuálnější články stejného autora (stejných autorů)

1 2 > >>