Jak hledat „opravdovou“ globalizaci

Jana Dlouhá

Recenze knihy:


PAAVOLA, J., LOWE, I. Environmental values in a globalising world : nature, justice and governance. London : Routledge, 2005. ISBN 0-415-34362-3.

Stažení

Data o stažení nejsou doposud dostupná.

Jak hledat „opravdovou“ globalizaci

2007-04-16 20:58:15

Recenze knihy:

PAAVOLA, J., LOWE, I. Environmental values in a globalising world : nature, justice and governance. London : Routledge, 2005. ISBN 0-415-34362-3.


Důležité hodnoty západní civilizace (mezi něž patří občanská práva, představy spravedlnosti, ale i sociální péče a environmentální starostlivosti) se historicky ustavily v souvislosti se vznikem silných národních států. Hodnoty mají zakládající význam z hlediska fungování státotvorných institucí, právního řádu atd. a naopak jednotlivé státy zajišťují reprodukci takto vymezeného (hodnotově orientovaného) liberálního demokratického prostředí, samozřejmě za spoluúčasti občanů. Přes určitou „univerzalitu“ lidských práv a hodnot, platnost jejich základních principů v mezinárodním právním prostoru, vycházejí tato z národní kultury a jsou prosazována především na státní úrovni, pro vlastní občany. Potom ovšem současné politické a ekonomické změny známé jako „globalizace“ mění podstatné podmínky společenského dialogu, mj. způsob demokratického spolurozhodování o eticky významných problémech.

Kniha Environmental values in a globalising world je souborem nezávislých příspěvků[1]; má naznačit možnosti, jak hodnotové rámce nově rozmýšlet a případně pozměňovat, aby je nebylo nutné zcela zavrhnout či na druhé straně trvat na posilování nacionalistických tendencí, jež by mohly znovu uvést na jeviště dějin národní státy se všemi jejich partikulárními zájmy. Editoři si kromě toho vytkli za cíl zkoumat, jakým způsobem by se mohly (nově) nalezené hodnoty stát součástí institucí (nového typu). Z jednotlivých příspěvků je cítit výzva i nejistota: tzv. environmentální hodnoty byly „objeveny“ poměrně nově a rozhodně nejsou dosud v rovnováze s (na západě) převládajícím pojetím „zdravého ekonomického růstu“ jako motoru příznivých sociálních změn. Běžné (hodnotové) rámce, v nichž je technika prostředkem pokroku, trh regulačním mechanismem a také řešitelem vznikajících potíží, stále více narážejí na nově se objevující fakta a nepředvídatelné důsledky. Tváří v tvář těmto (nezamýšleným) posunům ke stavu značně nerovnovážnému se mění základní východiska a jistoty: politické, právní základy společenského uspořádání, správní možnosti a způsoby vládnutí; také role vědy. Takto změněný přístup ke „skutečnosti“ se ovšem bez hodnotového prizmatu neobejde, a tak vyplouvají často na povrch celkové souvislosti filozofické či tenze s převažujícím „paradigmatem doby[2]"

Takže co se může stát, až uvidíme, že naše staré hodnoty vedou k celkovému ohrožení, ekonomika jakožto hybná síla globalizace k selhání, a technické prostředí či institucionální zázemí jen k reprodukci hrozeb? Budou i pak (hodnotově založené) environmentální hlasy, které (dle analýzy) brání přeměně přírody, znít v pluralitě názorů, anebo hrát stále významnější roli – až po hranici hlasu jediného?

Nejrůznější pohledy odpovídají na položené otázky skutečně rozmanitě: zaznívá i názor, že nemá cenu již bránit prostředí v jeho přirozenosti (to je ztracená bitva, neboť náš život je zcela virtualizovaný), ale pěstovat inteligentní mechanismy jeho správy. Celkové vyznění je ale mírně optimistické, i když poněkud příliš naivní: globální environmentální problémy by mohly přinést nová řešení na této úrovni, tedy jakousi formu globální správy, která by pak řídila „novou a opravdovou“ globalizaci.



[1] Tato publikace navíc patří do široce pojaté série, jež má pokrýt následujících sedm okruhů: svoboda, rovnost, občanství, demokracie, lidská práva, role zákona a životní prostředí.

[2] Jako je tomu ve futurologických studiích, kde byla vyvinuta tzv. CLA analýza (Casual Layer Analysis). Ta sleduje hloubku pohledu ve čtyřech vrstvách: tzv. „populární budoucnosti“, na úrovni „sociálních příčin“, na hladině „diskurzu / světového názoru“ a nakonec v rovině „mýtu / metafory“. První z těchto hladin, to je povrchní a obecně přijatý pohled; v rovině světového názoru se uplatňují ekonomické přístupy, falešné naděje na neomezené přírodní zdroje a víra v technologický pokrok – kdežto nejhlubší přístup je málokdy uplatněn. A právě zde mají svůj původ environmentální hodnoty, odvozené od metafory respektu k absolutním limitům přírodních systémů. SLAUGHTER, R. A. Beyond the Mundane : Reconciling Breadth and Depth in Futures Enquiry. Futures. 2002, vol. 34, is. 6 (special issue), s. 493-507. ISSN 0016-3287.

Nejaktuálnější články stejného autora (stejných autorů)

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 > >>