Zkušenost přírody – jaká je a co ve výchově znamená?

Autoři

DOI:

https://doi.org/10.14712/18023061.3

Klíčová slova:

Jan Patočka, fenomenologie

Abstrakt

Tři životní pohyby (dle J. Patočky), které utvářejí podobu lidské existence, jsou také základními východisky a podobami vztahu ke světu, a náleží jim vlastní ontologický statut. Patočkova tematizace tohoto (specificky lidského) vývoje poskytuje základ výchovnému působení, které pak může být vedeno s ohledem na život vcelku, směřovat k naplnění jeho celkového smyslu. Pozornost je věnována způsobu, jakým je založena a nadále prožívána tělesnost, a to v souvislostech její situovanosti (v přírodním prostředí). Je dále diskutován význam tohoto (zakládajícího) vztahu pro vnímání jevů v jejich fenomenalitě, v tom, čím (podstatně) jsou; tedy nikoliv jako objektivní reality následně vystavené manipulativnímu působení. Patočka rozděluje život podle pohybů do jednotlivých fází a rozvoj tělesnosti tak umísťuje do jeho prvního období. Praktické závěry pro výchovu jsou následující: první z pohybů, pohyb přijetí je také tělesným vrůstáním do prostředí; zakládá určitou formu situovanosti a zvláštní možnosti ontologické. Jeho důsledný výkon (především) v dětství nás později vrací k původním významům, kterými se vztahujeme ke způsobu své (autentické) existence.

Metriky

Metriky se nahrávají ...

Biografie autora

Jana Dlouhá

RNDr. Jana Dlouhá, PhD. Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy

Reference

PATOČKA, J. 1992. Přirozený svět jako filozofický problém. Vimperk: Československý spisovatel, edice Orientace, 1992.

KOUBA, P. 2003. Problém třetího pohybu. Na okraj Patočkova pojetí existence. CFB-03-06 / CTS-03-07. July 2003 [Citováno 2006-10-28] Dostupné z WWW <http://www.cts.cuni.cz/reports/2003/CTS-03-07.pdf>

Stahování

Publikováno

12. 12. 2006

Jak citovat

Dlouhá, J. (2006). Zkušenost přírody – jaká je a co ve výchově znamená?. Envigogika, 1(1). https://doi.org/10.14712/18023061.3

Číslo

Sekce

Recenzované články