Možnosti a rizika využití otevřených vzdělávacích zdrojů v environmentálních oborech na vysokoškolské úrovni v ČR: kritéria pro posouzení kvality

Autoři

DOI:

https://doi.org/10.14712/18023061.503

Klíčová slova:

Otevřené vzdělávací zdroje, vysokoškolská výuka, environmentální obory, interdisciplinární souvislosti, hodnocení kvality

Abstrakt

Prosazování otevřených vzdělávacích zdrojů (OER) v dokumentech i praxi na různých úrovních souvisí mj. s možnostmi, které tyto zdroje nabízejí při studiu, sdílení, a popřípadě společné tvorbě souborů informací a poznatků, což má významné dopady na ekonomiku znalostí, ale i způsoby jejich vytváření a reprodukce ve vzdělávání. Článek představuje koncept OER s ohledem na jeho zakotvení v legislativě (problematika copyrightu), roli v celosvětových závazcích k udržitelnému rozvoji, a zejména souvislosti s pedagogickými přístupy v procesu jejich současné proměny a vývoje; poukazuje na inovační potenciál OER pro multidisciplinární obory životního prostředí a UR. Podává stručný přehled typů OER, které jsou v ČR k dispozici otevřenou formou pro studium oborů ŽP a UR, s využitím kvalitativní metody provádí jejich analýzu a navrhuje soubor kritérií, podle kterých lze jednoduše usuzovat na kvalitu daného zdroje. Hodnotí různé typy OER (po 3 v několika skupinách) podle těchto kritérií a diskutuje celkovou povahu informačního prostředí, jak se studentům vysokých škol nabízí. Přehled o situaci OER je uzavřen konstatováním značných příležitostí zvláště v oblasti ŽP a UR, které souvisí s multidisciplinární povahou těchto oborů; tyto možnosti však nebývají naplněny především pro nesnadné rozlišení kvality zdroje v prostředí internetu, ale pravděpodobně i neschopnost samotných studentů takovou kvalitu posuzovat a možná i všeobecnou nedůslednost vysokoškolských učitelů při prosazování etických norem při studiu.

Metriky

Metriky se nahrávají ...

Biografie autora

Jana Dlouhá

RNDr. Jana Dlouhá, Ph.D.

Odpovědný redaktor Envigogiky.

Vystudovala obor ochrana životního prostředí (PřF UK) a postgraduálně filozofii výchovy (PedF UK). V současné době působí v Centru pro otázky životního prostředí UK; zabývá se především tvorbou výukových textů a koordinací vzdělávacích programů

Eduard Petiška

Univerzita Karlova v Praze, Centrum pro otázky životního prostředí

Jiří Dlouhý

Univerzita Karlova, Centrum pro otázky životního prostředí

Dana Kapitulčinová

Univerzita Karlova, Centrum pro otázky životního prostředí

Reference

Atkins, D. E., Brown, J. S., & Hammond, A. L. (2007). A review of the open educational resources (OER) movement: Achievements, challenges, and new opportunities. Creative common. Dostupné z http://www.hewlett.org/uploads/files/ReviewoftheOERMovement.pdf

Bissell, A. (2009). Permission granted: open licensing for educational resources. Open Learning: The Journal of Open and Distance Learning, 24(1), 97–106. http://doi.org/10.1080/02680510802627886

Bissell, A., & Boyle, J. (2007). Towards a Global Learning Commons: ccLearn. Educational Technology, 47(6), 5–9.

Bozkurt, A., Akgun-Ozbek, E., Yilmazel, S., Erdogdu, E., Ucar, H., Guler, E., … Goksel-Canbek, N. (2015). Trends in distance education research: A content analysis of journals 2009-2013. The International Review of Research in Open and Distributed Learning, 16(1).

Brand, R., & Fischer, J. (2013). Overcoming the technophilia/technophobia split in environmental discourse. Environmental Politics, 22(2), 235–254. http://doi.org/10.1080/09644016.2012.730264

Brown, A. (2011). A Brief History of Encyclopaedias: From Pliny to Wikipedia. Hesperus.

Brown, J. S. (2008). Creating a culture of learning. In T. Iiyoshi & M. S. V. Kumar (Ed.), Opening Up Education: The Collective Advancement of Education Through Open Technology, Open Content, and Open Knowledge; Opening up education, Edited by: Iiyoshi, T. and Kumar, M.S.V. MIT Press.

Caldwell, L. K. (1983). Environmental Studies: Discipline or Metadiscipline. Environ. Prof.; (United States), 5:3/4. Dostupné z http://www.osti.gov/scitech/biblio/7121934

Camilleri, A. F., Ehlers, U. D., & Pawlowski, J. (2014). State of the art review of quality issues related to open educational resources (OER). Dostupné z http://www.pedocs.de/volltexte/2014/9101/pdf/European_Commission_2014_OER.pdf

Caswell, T., Henson, S., Jensen, M., & Wiley, D. (2008). Open Content and Open Educational Resources: Enabling universal education. The International Review of Research in Open and Distance Learning, 9(1). Dostupné z http://www.irrodl.org/index.php/irrodl/article/view/469

COL & UNESCO. (2011). Guidelines for Open Educational Resources (OER) in Higher Education. Commonwealth of Learning & UNESCO.

Creative Commons. (2015a). Creative Commons Česká republika | Oficiální stránky veřejných licencí Creative Commons pro Českou republiku. Dostupné z http://www.creativecommons.cz/

Creative Commons. (2015b). What is OER? - Creative Commons. Dostupné 28. říjen 2015, z https://wiki.creativecommons.org/wiki/What_is_OER%3F

Dlouhá, J., Adomssent, M., Barton, A., & Fadeeva, Z. (2011). Learning for sustainable development in regional networks. Journal of Cleaner Production, 19(9-10), 1144–1145. http://doi.org/10.1016/j.jclepro.2011.02.002

Dlouhá, J., & Burandt, S. (2015). Design and evaluation of learning processes in an international sustainability oriented study programme. In search of a new educational quality and assessment method. Journal of Cleaner Production, 106, 247–258. http://doi.org/10.1016/j.jclepro.2014.09.096

Dlouhá, J., Dlouhý, J., & Barton, A. G. (2010). Vzdělávání metodou e-learningu podporující regionální spolupráci a vytváření evropského vzdělávacího prostoru v interdisciplinární oblasti životního prostředí. Envigogika, 5(3). http://doi.org/10.14712/18023061.56

Dlouhá, J., & kol. (2013). Metodika tvorby textů v otevřeném internetovém prostoru – Enviwiki (schváleno MŽP ČR 31.1.2012, pod č.j. 5782/ENV/12; 154/320/12). Dostupné 6. listopad 2015, z http://www.enviwiki.cz/wiki/Metodika_tvorby_text%C5%AF_v_otev%C5%99en%C3%A9m_internetov%C3%A9m_prostoru

Dlouhá, M. (2011). Autorita ve virtuálním vzdělávání. Envigogika, 6(2). http://doi.org/10.14712/18023061.60

Dlouhý, J., & Dlouhá, J. (2012). Metodika využití Wiki (Wiki – metodika - schváleno MŽP ČR 31.1.2012 pod č.j. 5782/ENV/12; 154/320/12). Dostupné z http://www.enviwiki.cz/wiki/Wiki_-_metodika

Ertmer, P. A., & Ottenbreit-Leftwich, A. T. (2010). Teacher Technology Change: How Knowledge, Confidence, Beliefs, and Culture Intersect. Journal of Research on Technology in Education, 42(3), 255–284. http://doi.org/10.1080/15391523.2010.10782551

Hay, I. (2000). Qualitative research methods in human geography.

Hemetsberger, A. (2006). Learning and Knowledge-building in Open-source Communities: A Social-experiential Approach. Management Learning, 37(2), 187–214. http://doi.org/10.1177/1350507606063442

Hewlett Foundation. (2015). Open Educational Resources. Dostupné 28. říjen 2015, z http://www.hewlett.org/programs/education/open-educational-resources

High Level Group on the Modernisation of Higher Education. (2014). Report to the European Commission on New modes of learning and teaching in higher education. European Commission, Luxembourg: Publications Office ofthe European Union.

Hill, J. R., Wiley, D., Nelson, L. M., & Han, S. (2004). Exploring research on Internet-based learning: From infrastructure to interactions. Handbook of research on educational communications and technology, 2, 433–460. Dostupné z http://studyonthebeach.com/csusb/classes/archive/spring2011/etec_674_spring_2011/readings/16.pdf

Chen, Y.-F., & Peng, S. S. (2008). University Students’ Internet Use and Its Relationships with Academic Performance, Interpersonal Relationships, Psychosocial Adjustment, and Self-Evaluation. CyberPsychology & Behavior, 11(4), 467–469. http://doi.org/10.1089/cpb.2007.0128

Chou, C., Condron, L., & Belland, J. C. (2005). A Review of the Research on Internet Addiction. Educational Psychology Review, 17(4), 363–388. http://doi.org/10.1007/s10648-005-8138-1

Jančařík, A., & Jančaříková, K. (2010). Wiki tools in the preparation and support of e-learning courses. In Proceedings of the 8th European Conference on e-Learning (s. 276). Academic Conferences Limited.

Kanwar, A., Uvalić-Trumbić, S., & Butcher, N. (2011). A basic guide to open educational resources (OER). Vancouver: Commonwealth of Learning; Paris: UNESCO.

Kapitulčinová, D., Spustová, K., Nemcová, M., & Petiška, E. (2016). Analýza využívání termínu Open Educational Resources na českých vysokých školách v mezinárodním kontextu - článek v přípravě. Aula, v přípravě.

Kauppinen, I. (2014). Different Meanings of „Knowledge as Commodity" in the Context of Higher Education. Critical Sociology, 40(3), 393–409. http://doi.org/10.1177/0896920512471218

Knight, C., & Pryke, S. (2012). Wikipedia and the University, a case study. Teaching in Higher Education, 17(6), 649–659. http://doi.org/10.1080/13562517.2012.666734

Kolektiv autorů. (2009). Texty o proměně vztahů lidí k přírodě, environmentální výchově a udržitelnosti. Praha: Zelený kruh. Dostupné z http://www.zelenykruh.cz/wp-content/uploads/2015/01/300409_clovek-priroda_fin.pdf

Kolektiv autorů. (2012). What is the Paris OER Declaration? | United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization. Dostupné 26. říjen 2015, z http://www.unesco.org/new/en/communication-and-information/access-to-knowledge/open-educational-resources/what-is-the-paris-oer-declaration/

Mesgari, M., Okoli, C., Mehdi, M., Nielsen, F. Å., & Lanamäki, A. (2015). “The sum of all human knowledge”: A systematic review of scholarly research on the content of Wikipedia: “The Sum of All Human Knowledge”: A Systematic Review of Scholarly Research on the Content of Wikipedia. Journal of the Association for Information Science and Technology, 66(2), 219–245. http://doi.org/10.1002/asi.23172

Nocar, D. (2004). E-learning v distančním vzdělávání. Univerzita Palackého. Dostupné z http://servere.csvs.cz/konference/NCDiV2004_sbornik/Nocar-231-237.pdf

OECD. (2007). Giving Knowledge for Free, The Emergence of Open Educational Resources.

Okoli, C., Mehdi, M., Mesgari, M., Nielsen, F. Å., & Lanamäki, A. (2012). The People’s Encyclopedia Under the Gaze of the Sages: A Systematic Review of Scholarly Research on Wikipedia. SSRN Electronic Journal. http://doi.org/10.2139/ssrn.2021326

Prensky, M. (2009). H. sapiens digital: From digital immigrants and digital natives to digital wisdom. Innovate: journal of online education, 5(3), 1. Dostupné z http://nsuworks.nova.edu/cgi/viewcontent.cgi?article=1020&context=innovate

Richter, T., & McPherson, M. (2012). Open educational resources: education for the world? Distance Education, 33(2), 201–219. http://doi.org/10.1080/01587919.2012.692068

Sachs, J. D. (2012). From Millennium Development Goals to Sustainable Development Goals. The Lancet, 379(9832), 2206–2211. http://doi.org/10.1016/S0140-6736(12)60685-0

Strejčková, E. (1998). Děti pro pětihory. Praha: ZS Toulcův dvůr.

Strejčková, E. (2005). Děti, aby byly a žily. Ministerstvo životního prostředí ČR. Dostupné z http://www.ekodomov.cz/fileadmin/4_Ekocentrum_Sarynka/Detsky_klub/Publikace/deti_aby_byly_a_zily.pdf

Trojan, J., & Trávníček, J. (2014). Nástroje umožňující kolaborativní práci v LMS Moodle a jejich adaptace v univerzitním prostředí. In Konference moodleMoot. cz. Dostupné z http://2014.moodlemoot.cz/pluginfile.php/31/mod_data/content/96/TroTra_MoodleMoot_final.docx

Wals, A., Brody, M., Dillon, J., & Stevenson, R. B. (2015). Propojení přírodovědného a environmentálního vzdělávání. Envigogika, 10(2). http://doi.org/10.14712/18023061.458

Willems, J., & Bossu, C. (2012). Equity considerations for open educational resources in the glocalization of education. Distance Education, 33(2), 185–199. http://doi.org/10.1080/01587919.2012.692051

Zahradník, M., & Pachmanová, L. (2009). Příklad využití wiki-prostředí v environmentálním vzdělávání na vysoké škole: hodnocení kurzu Organizace a řízení ochrany životního prostředí. Envigogika, 4(3). http://doi.org/10.14712/18023061.46

Ziegler, C. R., Webb, J. A., Norton, S. B., Pullin, A. S., & Melcher, A. H. (2015). Digital repository of associations between environmental variables: A new resource to facilitate knowledge synthesis. Ecological Indicators, 53, 61–69. Dostupné z http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1470160X15000047

Stahování

Další soubory

Publikováno

05. 12. 2015

Jak citovat

Dlouhá, J., Petiška, E., Dlouhý, J., & Kapitulčinová, D. (2015). Možnosti a rizika využití otevřených vzdělávacích zdrojů v environmentálních oborech na vysokoškolské úrovni v ČR: kritéria pro posouzení kvality. Envigogika, 10(4). https://doi.org/10.14712/18023061.503

Číslo

Sekce

Recenzované články

Nejaktuálnější články stejného autora (stejných autorů)

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 > >> 

Podobné články

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 > >> 

Můžete také začít rozšířené hledání podobnosti pro tento článek.