Jaký efekt mají klimatické kampaně? Využití metodiky pro hodnocení dopadu klimatických kampaní

Obsah hlavního článku

Jan Urban
Tomáš Chabada
Jan Skalík

Abstrakt

Cílem tohoto textu je přiblížit cíle a využití Metodiky pro hodnocení dopadů klimatických kampaní. Tato Metodika stanovuje rámec pro provádění hodnotících studií, které se zaměřují na hodnocení kauzálního dopadu klimatických kampaní na změnu individuálního mitigačního nebo adaptačního chování, anebo jeho motivačních faktorů (např. postojů, znalostí a představ). Hodnocení kauzálních dopadů vychází z rámce potenciálních výsledků (Rubin, 1974) a je postaveno na kvantitativních experimentálních a kvazi-experimentálních přístupech. Tato Metodika by měla usnadnit vyhodnocování efektů klimatických kampaní a měla by umožnit akumulaci poznatků o efektech různých typů intervencí. Využívání Metodiky při realizaci a hodnocení kampaní by mělo přispět nejen ke zvýšení efektů realizovaných kampaní a tím ke zvýšení efektivity vynaložených prostředků na klimatické kampaně, ale mělo by také zvýšit důvěru donorů a širší veřejnosti v to, že klimatické kampaně jsou efektivními nástroji klimatické politiky. V neposlední řadě by představovaná Metodika měla také usnadnit výměnu informací mezi výzkumníky, kteří se zabývají dopady kampaní, ale často nemají možnost získat informace z reálných kampaní a realizátory kampaní, kterým zase často chybí prostředky pro vyhodnocení dopadů kampaní.

Stažení

Data o stažení nejsou doposud dostupná.

Podrobnosti článku

Jak citovat
Urban, J., Chabada, T., & Skalík, J. (2017). Jaký efekt mají klimatické kampaně? Využití metodiky pro hodnocení dopadu klimatických kampaní. Envigogika, 12(2). https://doi.org/10.14712/18023061.557
Sekce
Inspirace

Reference

Boden, T., Andres, R., & Marland, G. (2017). Global, Regional, and National Fossil-Fuel CO2 Emissions (1751 - 2014) (V. 2017). Carbon Dioxide Information Analysis Center (CDIAC), Oak Ridge National Laboratory (ORNL), Oak Ridge, TN (United States). https://doi.org/10.3334/CDIAC/00001_V2017

Činčera, J. (2010). Metodika evaluace programů environmentální výchovy. Envigogika, 5(3).

Činčera, J. (2013a). Metodika pro hodnocení environmentální výchovy pro dospělé účastníky. Envigogika, 8(5). https://doi.org/10.14712/18023061.415

Činčera, J. (2013b). Metodika pro hodnocení environmentální výchovy pro předškolní děti a mladší školní věk. Envigogika, 8(5). https://doi.org/10.14712/18023061.413

Chatterji, M. (2016). Causal inferences on the effectiveness of complex social programs: Navigating assumptions, sources of complexity and evaluation design challenges. Evaluation and Program Planning, 59, 128–140. https://doi.org/10.1016/j.evalprogplan.2016.05.009

IPCC. (2014). Climate Change 2014: Synthesis Report. Contribution of Working Groups I, II and III to the Fifth Assessment Report of the Intergovernmental Panel on Climate Change. (R. K. Pachauri & L. Mayer, Ed.). Geneva: IPCC. Získáno z http://www.ipcc.ch/pdf/assessment-report/ar5/syr/SYR_AR5_FINAL_full.pdf

Ministerstvo pro místní rozvoj. (2016). Metodický pokyn pro evaluace v programovém období 2014 - 2020. Praha: MMR. Získáno z http://www.dotaceeu.cz/getmedia/9cf7f984-4748-4695-901c-d9b10f12bcd6/MP-evaluace_v4.pdf?ext=.pdf

Orr, L. L. (1998). Social Experiments: Evaluating Public Programs With Experimental Methods (1. vyd.). Sage Publications, Inc.

Potulka, O., & Špaček, M. (2013). Postupy a metody kontrafaktuálních dopadových evaluací pro Operační program Zaměstnanost v období 2014 – 2020. Získáno z https://www.mpsv.cz/files/clanky/17051/Metodika_CIE_MPSV_131015.pdf

Rubin, D. (1974). Estimating Causal Effects of Treatments in Randomized and Non-randomized Studies. Journal of Education Psychology, 66(5), 688–701.

Stufflebeam, D. L., & Coryn, C. L. S. (2014). Evaluation theory, models, and applications (Second edition). San Francisco: Jossey-Bass & Pfeiffer Imprints, Wiley.

Vandenbergh, M. P., Barkenbus, J., & Gilligan, J. M. (2008). Individual Carbon Emissions: The Low-Hanging Fruit. UCLA Law Review, 55, 1701–1758.

World Economic Forum. (2017). The Global Risks Report 2017. Získáno z http://www.deslibris.ca/ID/10090180