@article{Dlouhá_2012, place={Praha, Czech Republic}, title={Úvodník 2012/VII/3}, volume={7}, url={https://www.envigogika.cuni.cz/index.php/Envigogika/article/view/226}, DOI={10.14712/18023061.226}, abstractNote={<h1 class="cla-nadpis">Úvodník 2012/VII/3</h1> <p class="cla-autor">2012-12-31 14:59:02</p> <p>Na tomto místě se snažíme poukazovat k původním a jednoduchým pravdám, jež jsou v souvislostech zvratu základních hodnot zanedbávány. Činí tak za nás především naši autoři...</p> <p>Milí přátelé Envigogiky,</p> <p>hlásíme se vám ještě letos, s koncem roku – v době, kdy rok nový se ohlašuje mnoha přísliby. Jeho znamení jsou často přehlušena až příliš zjevným a halasným vítáním nadcházejících (vždy dobrých?) možností – jen málokdo se umí dívat a rozumět tomu, co je dosud skryto a samo se neodhaluje. Je to čas, kdy se odplavují nejistoty a drobná selhání roku minulého, a my sbíráme odvahu k (někdy osudové) budoucnosti, zaskočeni ještě její nekonečností… Takové nejisté rozjímání se jistě týká nejen jednotlivců, ale i různých společenství, a my si tedy také klademe otázku, co bychom si do této neznámé budoucnosti přáli my, příznivci (nejen) vzdělání environmentálního?</p> <p>Pohlédneme-li zpět, vidíme v tomto našem okruhu devastující účinky krize, která prošla mnoha oblastmi, kýženou obrodu však nepřinesla. V dobách relativního nedostatku se neukázalo to podstatné, nezbytné pro další růst a vývoj; to zbytečné, nemocné a neperspektivní samovolně neodpadlo, nebylo nemilosrdně ořezáno. Nezůstaly jen výhony zdravé, a to hlavně proto, že zdraví se již nerozumí přirozeně: jakožto půdě a podmínce pro činnosti přiměřené (ekonomickým) silám, založené v cílevědomém úsilí a uměřeném odříkání; toto zdraví nepochází již z pravidelného otužování a pěstování jiných ctností, vzniklá zdatnost není použita sebevědomě a ku prospěchu celku. Toky materiální, jež jsou k všeobecnému (ekonomickému) růstu a vývoji nezbytné, již nepůsobí příznivě pro člověka i jeho svět ‑ vedou spíše k obžerství se všemi jeho průvodními potížemi. Protékají abstraktním, složitým světem vzájemných závislostí, kde udržují vykalkulované rovnováhy, nesouvisející s jeho vnitřní harmonickou podstatou. O prapůvodním souladu plynoucím z jakéhosi neuchopitelného, avšak aktivně utvářeného dobra již nelze beze studu hovořit. V takovém světě je těžké říkat prosté pravdy, a stále těžší k nim též vychovávat – bývají přehlušeny až příliš halasným prosazováním principů, na nichž je křehká, uměle udržovaná a stále více se ve svém celku naklánějící vyváženost postavena.</p> <p>Na tomto místě se proto my snažíme poukazovat k těmto původním a jednoduchým pravdám, jež jsou v souvislostech zvratu základních hodnot zanedbávány. Činí tak za nás především autoři, kteří se nechtějí a nemohou vtěsnat do přísných mezí textů recenzovaných: tentokrát opět <a href="/index.php/Envigogika/article/view/360/364">Mikuláš Huba ve svém příspěvku</a> hodnotícím vývoj v oblasti životního prostředí z dlouhodobé a globální (i regionální) perspektivy. Ukazuje, jak zájem o přírodu a environmentální problémy bývá součástí idealistických vizí, které se objevují vždy v dobách obrody společnosti; i to, že výsledky takto (idealisticky) založených procesů jsou křehké – podléhají tzv. politickým (ve skutečnosti sobeckým) zájmům v obdobích stability (což mj. otevírá otázky po tom, na čem je tato stabilita založena). <a href="/index.php/Envigogika/article/view/359/363">Tento autor pokračuje v úvahách o budoucnosti</a> stručnou analýzou současné domácí (slovenské) politiky – a jejího nejdůležitějšího indikátoru, státního rozpočtu. Tam, kde lze v programových prohlášeních užívat líbivá slova, při rekapitulaci plánovaných výdajů se objeví nepříjemná pravda, a vyjde najevo skutečná povaha rozvojových záměrů ‑ často antiekologických, svou podstatou se však obracejících i proti cílům dlouhodobě ekonomickým. <a href="/index.php/Envigogika/article/view/362/366">Martin Říha varuje</a> před nebezpečím restitučního urbanismu a jeho vlivu na krajinu; v <a href="/index.php/Envigogika/article/view/361/365">textu o kauze Jezeří</a> se hovoří o tváři této krajiny i jejích proměnách v souladu s (ne vždy péčí oplývajícími) záměry člověka…</p> <p>…a to se již dostáváme k našim textům hlavním a recenzovaným: <a href="/index.php/Envigogika/article/view/78/html_78">Hana Havlůjová, Dušan Foltýn a Kateřina Charvátová</a> se zabývají výchovou ke vztahu ke kulturně historickému dědictví; ukazují, že v místech, kde byl v minulosti tento přirozený vztah uměle narušen, se paradoxně otevírá největší prostor pro výchovné působení ku prospěchu dětí i místních komunit. <a href="/index.php/Envigogika/article/view/79/html_79">Radek Trnka se věnuje otázkám komunikace</a> při praktickém předávání informací o pro-environmentálních způsobech chování v osobní interakci, a představujet čtyři využitelné teoretické modely. <a href="/index.php/Envigogika/article/view/76/html_76">Jan Andreska a Martin Mejzr pohlíží na velké šelmy</a> a nebezpečí s nimi spojená pohledem žáků základních a středních škol; z hlediska učitele pak diskutují potřebnost osvětových programů spojených s reintrodukcí těchto mýty opředených zvířat zpět do přírody. <a href="/index.php/Envigogika/article/view/77/html_77">Simona Králíčková a Renata Ryplová</a> testují nástroje pro ověřování environmentální gramotnosti na studentech pedagogicky a ekologicky zaměřených oborů Jihočeské univerzity, a dospívají k závěrům odpovídajícím povaze testovaného problému.</p> <p>Do rubriky Recenze (ale proč právě sem?) byl zařazen <a href="/index.php/Envigogika/article/view/317/321">polemický příspěvek Jana Vávry, Zdenky Sokolíčkové a Miloslava Lapky</a>, kteří odpovídají na neméně polemické <a href="/index.php/Envigogika/article/view/311/315"> Názory účastníků konference „Naše společná přítomnost“ </a> ; zabývají se v něm rolí vědy ve společenských procesech směřujících k udržitelnosti s ohledem především na její možnosti reflexe a kritického odstupu od (emocionálně, eticky) prožívané reality. Z této stručné studie ale také vyplývá, že spojení přísné vědy a živé problematiky environmentální na půdě filosofické fakulty vůbec není věc samozřejmá ‑ životní prostředí totiž není, až na malé výjimky, objektem zájmu humanitních vědců. Kritický postoj autorů k tématu tak může ledacos naznačovat nebo na druhé straně otevřít nové prostory pro dialog, které by mohly být využitelné při setkáních příštích. Ve stejné rubrice si můžeme přečíst též <a href="/index.php/Envigogika/article/view/316/320">úvahu Jiřího Olšovského</a> inspirovanou českým vydáním jednoho z děl Martina Heideggera v překladu Ivana Chvatíka.</p> <p>Nakonec nám <a href="/index.php/Envigogika/article/view/152/html_152">Jan Čeřovský přináší informaci</a> o setkání čelných představitelů IUCN a dalších pamětníků historie organizace <em>Youth and Environment Europe</em> – YEE v létě roku 2012; a současně si dovolujeme upozornit na <a href="/index.php/Envigogika/article/view/153/html_153">využití pojmu envigogika</a> v názvu jedné skutečně existující instituce…</p> <p>…a to už je vše, čím vám tentokrát chceme mysl nikoli zaplnit (spíše otevřít). Přejeme vám do nového roku, aby se dařilo nejen z hlediska Vašeho, osobního, ale též s ohledem na rovnováhu celku, jejíž podstata a vnitřní povaha má s naší vlastní vyrovnaností mnoho společného.</p> <p>To vám, čtenářům Envigogiky, ze srdce přejí</p> <p>Jana a Jirka Dlouzí, a Jana Šauerová</p> <p> </p>}, number={3}, journal={Envigogika}, author={Dlouhá, Jana}, year={2012}, month={pro.} }