Changes in Czech Vernacular Names of Organisms and Their Possible Implications for Nature Interpretation and Environmental Education
DOI:
https://doi.org/10.14712/18023061.717Keywords:
vernacular names, biological nomenclature, taxonomy, nature interpretation, environmental education, cultural memory, place-based education, organism namingAbstract
Vernacular names of organisms serve functions that differ from those of scientific binomial nomenclature. While scientific names primarily provide precise identification and facilitate international scholarly communication, vernacular names are more closely associated with intelligibility, linguistic tradition, and human experience of nature. In the Czech context, vernacular names have undergone changes in recent decades, particularly in response to taxonomic revisions and efforts to reflect their results in Czech naming practices. This study examines the possible implications of these changes for the communicative and interpretive functions of organism names in environmental education and nature interpretation. It draws on selected botanical and zoological examples, with comparisons to German and Polish vernacular names. The analysis identifies major types of change in Czech vernacular names and discusses their possible implications. The study suggests that complete correspondence between scientific and vernacular naming need not be necessary, as the two systems may fulfil distinct yet complementary functions.
Downloads
References
Agora SA. (2008a). Rośliny i zwierzęta: Książka z kluczem do rozpoznawania (Cz. 1/5). Na podstawie: Nasza przyroda. Rośliny i zwierzęta Europy.
Agora SA. (2008b). Rośliny i zwierzęta: książka z kluczem do rozpoznawania (Cz. 2/5). Na podstawie: Nasza przyroda. Rośliny i zwierzęta Europy.
Anděra, M. (2003). Fauna. Libri.
Assmann, A. (2018). Prostory vzpomínání: Podoby a proměny kulturní paměti. Karolinum.
Baum, J., & Buchar, J. (1973). V říši pavouků. SPN.
Brückner, A. (1970). Słownik etymologiczny języka polskiego. Wiedza Powszechna.
Bundesamt für Naturschutz. (2024a). Galeobdolon luteum Huds. (Echte Goldnessel). FloraWeb. https://www.floraweb.de/php/artenhome.php?suchnr=22338
Bundesamt für Naturschutz. (2024b). Galium odoratum (L.) Scop. – Waldmeister. FloraWeb. https://www.floraweb.de/php/artenhome.php?name-use-id=2560
Čelakovský, L. (1897). Analytická květena Čech, Moravy a rakouského Slezska. F. Tempský.
Deyl, M. (2003). Naše květiny. Academia.
Dostál, J. (1958). Klíč k úplné květeně ČSR. ČSAV.
Dostál, J. (1989). Nová květena ČSSR (2. díl). Academia.
Duda, L. (1880). Klíč analytický k určení měkkýšů v Čechách žijících. Nákladem vlastním.
Dumnicka, E., & Płotek, M. (2013). Antropogeniczne zmiany fauny bezkręgowców jaskiń Góry Towarne. Chrońmy Przyrodę Ojczystą, 69(4), 285–296, https://panel.iop.krakow.pl/uploads/wydawnictwa_artykuly/68407cdca50231f87be4792e5ec61bb4f86c7f27.pdf
Eisenreich, W., & Eisenreich, D. (1994). Przewodnik do rozpoznawania roślin i zwierząt na wycieczce. Oficyna Wydawnicza MULTICO.
Eisenreich, W., Handel, A., & Zimmer, U. E. (2001). BLV Tier- und Pflanzenführer für unterwegs. BLV.
Eisenreich, W., Handel, A., & Zimmer, U. E. (2003). Nový průvodce přírodou: Zvířata a rostliny. Beta-Dobrovský & Ševčík.
Encyklopedia Powszechna PWN. (1985). T. 3. Państwowe Wydawnictwo Naukowe.
Faustus, L., & Polívka, F. (1975). Botanický klíč. SPN.
Frič, A. (1875). Přírodopis živočišstva pro vyšší gymnasialní a realní školy. B. Tempský.
Garms, H. (1993). Handbuch der Tiere und Pflanzen. Gondrom Verlag.
Gruenewald, D. A. (2003). The best of both worlds: A critical pedagogy of place. Educational Resear-cher, 32(4), 3–12. https://doi.org/10.3102/0013189X032004003
Hall, S. (Ed.). (1997). Representation: Cultural representations and signifying practices. Sage.
Handel, A., & Eisenreich, D. (1984). Pflanzen der Wiese. BLV.
Höpflinger, F., & Schliefsteiner, H. (2000). Naturführer Österreich: Flora und Fauna. Edition Aktuell.
Horák, S., Strumhaus, O., & Vilček, F. (1976). Přírodopis pro sedmý ročník základních devítiletých škol. SPN.
Horsák, M., Juřičková, L., & Plicka, J. (2013). Měkkýši České a Slovenské republiky: Molluscs of the Czech and Slovak Republic. Nakladatelství Kabourek.
Hörweg, C., Blick, T., & Zaenker, S. (2011). Die Große Höhlenspinne, Meta menardi (Araneae: Tet-ragnathidae), Spinne des Jahres 2012. Arachnologische Mitteilungen, 42, 62–64. https://doi.org/10.5431/aramit4214
Kaplan, Z., Danihelka, J., Chrtek, J., Kirschner, J., Kubát, K., Štech, M., & Štěpánek, J. (Eds.). (2019). Klíč ke květeně České republiky (2., aktualizované vyd.). Academia.
Kerney, M. P., Cameron, R. A. D., & Jungbluth, J. H. (1983). Die Landschnecken Nord- und Mitteleu-ropas. Paul Parey.
Kolibáč, J., Hudec, K., Laštůvka, Z., & Peňáz, M. (2019). Příroda České republiky: Průvodce faunou (2., upravené a doplněné vydání). Academia.
Komise k ustanovení vědeckého názvosloví pro gymnasia a reálné školy. (1853). Německo-český slovník vědeckého názvosloví pro gymnasia a reálné školy. Bedřich Tempský.
Kratochvíl, J., & Bartoš, E. (1954). Soustava a jména živočichů. Nakladatelství Československé aka-demie věd.
Krzyściak-Kosińska, R., & Kosiński, M. (2007). Atlas roślin. Pascal.
Kubát, K., Hrouda, L., Chrtek, J., Kirschner, J., & Štěpánek, J. (Eds.). (2002). Klíč ke květeně České republiky. Academia.
Kupka, J. (2018). Odkrywamy tajemnice przyrody. Przyroda Śląska Cieszyńskiego: podręcznik z ćwiczeniami dla uczniów klas IV–V szkół podstawowych z polskim językiem nauczania w RC. Centrum Pedagogiczne dla Polskiego Szkolnictwa Narodowościowego.
Kůrka, A., Řezáč, M., Macek, R., & Dolanský, J. (2015). Pavouci České republiky. Academia.
Lorinser, G. (1883). Botanisches Excursionsbuch für die deutsch-österreichischen Länder und das angrenzende Gebiet (5. Aufl.). C. Gerold’s Sohn.
Ložek, V. (1956). Klíč československých měkkýšů. SAV.
Mały słownik zoologiczny: Bezkręgowce (2. vyd.). (1984). Wiedza Powszechna.
Mayr, E., & Ashlock, P. D. (1991). Principles of systematic zoology (2nd ed.). McGraw-Hill.
Merker, G. (1910). Exkursionsflora für Mähren und Österreichisch-Schlesien. Selbstverlag des Verfas-sers.
Milerski, W. (2009). Zachodniocieszyński słownik gwarowy. PZKO.
Pfleger, V. (1988). Měkkýši. Artia.
Polívka, F. (1912). Klíč k úplné květeně zemí Koruny české. R. Promberger.
Polívka, F. (1932). Klíč k určování rostlin v naší květeně nejčastěji se vyskytujících. R. Promberger.
Reischütz, A., Moog, O., Reischütz, P. L., & Duda, M. (2020). Die Schnecken- und Muschelfauna Tat-tendorfs. Arianta, 8, 20–37.
Rejzek, J. (2001). Český etymologický slovník. Leda.
Senderski, M. E. (2009). Zioła: Praktyczny poradnik o ziołach i ziołolecznictwie (3. vyd.). Wyda-wnictwo K.E. Liber.
Schmeil, O., & Arct-Golczewska, M. (1908). Świat roślinny. M. Arct.
Schmeil, O., & Scholz, E. (1906). Naturgeschichte des Tierreiches. F. H. Schimpff.
Simm, K. (1924). Hacquetia Epipactis w okolicy Cieszyna. Ochrona Przyrody, 4, 98–100.
Sławski, F. (1952–1956). Słownik etymologiczny języka polskiego. Tom I: A–J. Nakładem Towar-zystwa Miłośników Języka Polskiego.
Sloboda, D. (1852). Rostlinnictví čili Návod k snadnému určení a pojmenování rostlin v Čechách, Moravě a jiných zemích Rakouského mocnářství domácích. České museum.
Sobel, D. (2004). Place-based education: Connecting classrooms and communities. The Orion Socie-ty.
Strużyński, W., & Kutera, M. (2024). Nowe stanowiska ślimaka austriackiego Caucasotachea vindo-bonensis. Kulon, 29, 80–85.
Šmilauer, V. (1956). Nové české názvosloví zoologické. Naše řeč, 39(3–4), 84–92.
Tilden, F. (1957). Interpreting our heritage. University of North Carolina Press.
Velká kniha rostlin. (1993). Příroda.
Velká kniha živočichů. (1993). Příroda.
Wiktor, A. (2004). Ślimaki lądowe Polski. Mantis.
Downloads
Published
Issue
Section
License
Copyright (c) 2026 Jiří Kupka
This work is licensed under a Creative Commons Attribution 4.0 International License.
The publication of the journal is carried out in accordance with Czech law, in particular the Press Act No. 46/2000 Coll., the Copyright Act No. 121/2000 Coll., and the laws of the European Union. In accordance with the relevant provisions of Act No. 121/2000 Coll., the Copyright Act, as amended, the rights to published texts are always held by their author. The journal has only the right to use the text in the sense of its distribution through its printed and electronic form, in accordance with the provisions of Article 12(4)(b) of the Copyright Act.
