Dobříšská konference očima bývalého náměstka federálního ministra životního prostředí

Jan Mikoláš

Příspěvek přednesený na odborném semináři k 20. výročí Dobříšské konference, 13.6.2011

Stažení

Data o stažení nejsou doposud dostupná.

Metriky

Metriky se nahrávají ...

Dobříšská konference očima bývalého náměstka federálního ministra životního prostředí

2011-10-28 13:01:46

Jan Mikoláš

Příspěvek přednesený na odborném semináři k 20. výročí Dobříšské konference, 13.6.2011

Dámy a pánové !

Především bych chtěl poděkovat za pozvání k účasti na dnešním semináři. Oceňuji v té souvislosti dlouhodobé, konsistentní a férové působení Společnosti pro trvale udržitelný život; kéž by si z něho vzaly příklad i některé jiné nevládní organizace působící v oblasti péče o životní prostředí.

Podle pozvánky mám vzpomínat na oficiální část konference. Tady vás asi zklamu. Je sice pravda, že jsem na Federálním výboru pro životní prostředí odpovídal za mezinárodní spolupráci a dodnes rád vzpomínám na řadu aktivit, které se v tehdejším vzrušujícím období budování demokratického státu na tomto poli odehrávaly. Připomenu třeba vynikající spolupráci se zástupci vlády Spojených států, Evropské komise a Světové banky při přípravě studie Joint Environmental Study, která výrazně pozitivně ovlivnila přípravu politiky životního prostředí v ČSFR. Úspěšná byla i realizace prvních programů zahraniční pomoci – programů PHARE, programu česko-švýcarské spolupráce atd.

Na druhé straně nemám ve zvyku chlubit se cizím peřím. Z tohoto hlediska byl můj podíl na přípravě a průběhu Dobříšské konference spíše zanedbatelný. Dokonce si vzpomínám, že se svým šéfem a vzácným přítelem Josefem Vavrouškem jsem měl v době naší spolupráce na FVŽP vlastně jen jeden koncepční spor; ten se týkal právě jeho záměru uskutečnit setkání evropských ministrů životního prostředí v Dobříši. Považoval jsem jej tehdy za příliš ambiciózní. Nejen následné evropské aktivity, ale i dnešní vzpomínání prokazují, že jsem se mýlil – byl to výborný nápad a výborná byla i jeho realizace.

Takže můj příspěvek ke konferenci byl spíše organizačního charakteru. Byl jsem v čele vítacího výboru, který asistoval u příletu zahraničních delegací na staré ruzyňské letiště; v zastoupení organizátorů jsem je uvítal a doprovodil k čekajícímu autu. V některých případech – třeba při příletu švýcarského prezidenta – jsem je i doprovázel při cestě na dobříšský zámek, případně později zase zpět na letiště. O odborném průběhu a výsledcích konference jsem se tak dozvídal spíše zprostředkovaně.

Snad jen souhrnně lze uvést: Konference se zúčastnilo na 200 odborníků a politiků z celého světa. Mezi účastníky byli mj. 2 prezidenti a 31 ministrů životního prostředí. Jednání probíhala ve dvou plenárních zasedáních a ve 3 sekcích, zabývajících se tématy evropského systému péče o životní prostředí, evropským environmentálním programem a environmentální etikou; se svými příspěvky vystoupilo na 40 přednášejících.

Dovolte mi poznámku na závěr: Jak už zde zaznělo, dobříšská konference položila základy evropské spolupráce v ochraně životního prostředí. Škoda jen, že pokračování této spolupráce, iniciované po vstupu ČR do Evropské unie především z Bruselu, bylo a je podle mého názoru někdy až příliš byrokratické, od původního scénáře se odlišující a nerespektující podmínky jednotlivých zemí. Například s takovými záměry, jako je boj proti tzv. globálnímu oteplování ať to stojí, co to stojí, vyžadovaný podíl alternativních zdrojů energie a s ním související administrativní prosazování biopaliv, úsporných žárovek, větrných či slunečních elektráren jsem se ani při podrobném čtení závěrů konference nesetkal.

Nejaktuálnější články stejného autora (stejných autorů)