Filozofie ekologie jako specifická a přímá metoda ekologického a humanistického výzkumu a managementu

Obsah hlavního článku

Lubov Vladyková

Abstrakt

Filozofická reflexia ekológie predstavuje prienikovú polydiskurzívnu bázu – čo značne rozširuje priestor s rozsiahlou výskumnou agendou, prechádzajúcou vedecky etablovanými oblasťami. Naším cieľom je upozorniť na interdisciplinárny charakter skúmanej problematiky, ako aj na skutočnosť, že koncepcie filozofie ekológie by boli ťažko obhájiteľné a rešpektované bez reflexie výsledkov súčasného vedeckého poznania tak v oblasti ekologických vied ako aj filozofie. Aby sme mohli plánovať dlhodobo udržateľnú budúcnosť Zeme, potrebujeme vedomosti a potrebujeme integrovať spôsob, ktorým sú informácie ohodnotené, a ktorým sú neprínosné informácie odmietané v obdobiach kritickej zmeny.

Stažení

Data o stažení nejsou doposud dostupná.

Metriky

Metriky se nahrávají ...

Podrobnosti článku

Jak citovat
Vladyková, L. (2015). Filozofie ekologie jako specifická a přímá metoda ekologického a humanistického výzkumu a managementu. Envigogika, 10(4). https://doi.org/10.14712/18023061.498
Sekce
Recenzované články
Biografie autora

Lubov Vladyková

Katedra aplikovanej etiky, FF UPJŠ Košice

Reference

Clemens F. E. 1935. Social origins and processes among plants. In. C. Murchison (ed.) A Handbook of Social Psychology Vol 1, pp 22-48. Clark University Press: Worcester.

Clemens F. E. 1943. Succession in the plant community. In. R. D. McKenzie (ed). Readings in Human Eco-logy, pp. 439-440. George Wahr: Ann Arbor.

deLaplante, K., Brown, B., Peacock K. A. (eds. ) 2011. Handbook of the Philosophy of Science. Volume 11. Philosophy of Ecology. ELSEVIER.

Gleason, H. A. 1926. The individualistic concept of the plant association. Bulletin of the Torrey Botanical Club 53: 7-26.

Jacobsen, J. B.; Hanley, N. 2009. Are there income effects on global willingness to pay for biodiversity conservation? In. Environmental and Resource Economies 43: 137-160.

Keller, D. R.; Golley, F. B. (eds.) 2000. The Philosophy of Ecology: From Science to Synthesis. Uni-versity of Georgia Press: Athens, Georgia.

Kingsland S. E. 2005. The Evolution of American Ecology, 1890-2000. Johns Hopkins University Press: Baltimore.

Kuhn, T. 1977. Essential Tension. University of Chicago Press: Chicago.

Latour, B. 2003. Nikdy sme neboli moderní. Kalligram: Bratislava.

Malet, S. 2012. From Knowledge to Ontological Awakening: Thinking Nature as Relatedness. In. The Trumpeter, Volume 28, N. 1.

McIntosh R. P. 1985. The Background of Ecology: Concept and Theory. Cambridge University Press: Ca-mbridge.

Passmore, J. 1975. Attitudes to Nature. In. R. S. Peters (ed.) Nature and Conduct. Macmillan: London.

Rudwidk, M. J. S. 2007. Bursting the Limits of Time: The Reconstruction of Geohistory in the Age of Re-volution. University of Chicago Press: Chicago.

Shrader-Frechette, K., McCoy, E. D. 1993. Method of Ecology: Strategies for Conservati-on. Cambridge University Press: Cambridge.

Shrader-Frechette, K. 2001. Ecology. In: Dale Jamieson (ed.). A Companion to Environmental Philosophy. Blackwell . 304-315.

Shepard, P. 1969. Ecology and Man: A Viewpoint. In: P. Shepard, D. McKinley (eds.), The Subversive Science. Houghton Miffin: Boston.

Šmajs, J. 1995. Ohrožená kultura. Zvláštní vydáni...: Brno.

Tansley, A. G. 1935. The use and abuse of vegetational concepts and terms. In. Ecology 16: 284-307.

Taylor, P. J. 2005. Unruly Complexity: Ecology, Interpretation, Engagement. University of Chicago Press: Chicago.