Spíše Wikipedie než učebnice: Vzorce využívání otevřených vzdělávacích zdrojů studenty environmentálních oborů

Obsah hlavního článku

Eduard Petiška

Abstrakt

Cílem našeho výzkumu bylo analyzovat současné diskuze zabývající se vzorci využívání otevřených vzdělávacích zdrojů (OER) na úrovni vysokoškolského vzdělávání a odpovědět na výzkumnou otázku: "Jaké jsou vzorce využívání OER studentů environmentálních oborů v České republice?". Výzkum byl realizován v rámci environmentálních kurzů na českých vysokých školách, celkem bylo vyhodnoceno 233 dotazníků pomocí metody t-testu a Chi-square testu. Většina studentů používá OER často nebo častěji než klasické studijní materiály. Dostupnost, množství informací a snadná orientace patří mezi nejoceňovanější výhody při využívání OER. Můžeme proto konstatovat, že vzhledem k popularitě OER by měly také vzdělávací instituce zaměřit svoji pozornost na tento fenomén.

Stažení

Data o stažení nejsou doposud dostupná.

Metriky

Metriky se nahrávají ...

Podrobnosti článku

Jak citovat
Petiška, E. (2018). Spíše Wikipedie než učebnice: Vzorce využívání otevřených vzdělávacích zdrojů studenty environmentálních oborů. Envigogika, 13(2). https://doi.org/10.14712/18023061.569
Sekce
Recenzované články

Reference

Acemoglu, D., Laibson, D., and List, J. A. (2014), “Equalizing superstars: The Inter-net and the democratization of education”, American Economic Review, Vol. 104 No. 5, pp. 523-27.

Allen, I. E., and Seaman, J. (2016), “Opening the curriculum: Open educational re-sources in US Higher Education, 2016”, available at: http://www.onlinelearningsurvey.com/oer.html (accessed 30 January 2018).

Bone, Elizabeth and McNichol, Sarah. (2014), Students’ views on learning methods and Open Educational Resources in higher education, The Higher Education Acade-my, York.

Butcher, N. (2010), “Open educational resources and higher education”, available at: http://www.oerafrica.org/FTPFolder/resources/OER%20in%20HE%20concept%20paper.pdf (accessed 30 January 2018).

Dlouhá, J., Petiška, E., Dlouhý, J., and Kapitulčinová, D. (2015), “Opportunities and Risks of the Use of Open Education Resources in Environmental Disciplines at Uni-versity Level in the Czech Republic: A Criteria for Assessing Quality”, Envigogika, Vol. 10 No. 4.

Hewlett Foundation. (2018), “Open Educational Resources”, available at: https://hewlett.org/strategy/open-educational-resources/ (accessed 12 November 2018).

Hilton, J. (2016), “Open educational resources and college textbook choices: a re-view of research on efficacy and perceptions”, Educational Technology Research and Development, Vol. 64 No. 4, pp. 573-590.

Hilton III, J., Wiley, D., Stein, J., & Johnson, A. (2010). The four ‘R’s of openness and ALMS analysis: frameworks for open educational resources. Open Learning, Vol. 25 No. 1, 37-44., available at: https://scholarsarchive.byu.edu/cgi/viewcontent.cgi?article=1821&context=facpub

Hodgkinson-Williams, C., and Paskevicius, M. (2012), “The role of postgraduate stu-dents in co-authoring open educational resources to promote social inclusion: a ca-se study at the University of Cape Town”, Distance Education, Vol. 33 No. 2, pp. 253-269.

Hu, E., Li, Y., Li, J., and Huang, W. H. (2015), “Open educational resources (OER) usage and barriers: a study from Zhejiang University, China”, Educational Technology Research and Development, Vol. 63 No. 6, pp. 957-974., available at: https://link.springer.com/article/10.1007/s11423-015-9398-1 (accessed 12 No-vember 2018).

Hylén, J. (2006), “Open educational resources: Opportunities and challenges”, avai-lable at: http://ubir.bolton.ac.uk/290/1/iec_reports-1.pdf (accessed 30 January 2018).

ITU – International Telecommunication Union. (2015), “Advancing Sustainable Deve-lopment through Information and Communication Technologies: WSIS Action Lines Enabling SDGs”, available at: http://www.itu.int/net4/wsis/sdg/Content/wsis-sdg_booklet.pdf (accessed 30 January 2018).

Kapitulčinová, D., a kol. (2015). Analýza využívání termínu Open Educational Resources na českých vysokých školách v mezinárodním kontextu. AULA, 2015, Vol. 23, No. 2: 29-48.

Masterman, L., Wild, J., White, D., Wild, J., Masterman, L., and Manton, M. (2011), “JISC Open Educational Resources Programme: Phase 2 OER Impact study: Re-search report”, available at: https://weblearn.ox.ac.uk/access/content/group/ca5599e6-fd26-4203-b416-f1b96068d1cf/Research%20Project%20Reports/OER%20Projects%202011-2014/JISC%20OER%20Impact%20Study%20Research%20Report%20v1-0.pdf (ac-cessed 30 January 2018).

Onaifo, Daniel. (2016), "Alternate Academy: Investigating the Use of Open Educati-onal Resources by Students at the University of Lagos in Nigeria", available at: http://ir.lib.uwo.ca/cgi/viewcontent.cgi?article=5467&context=etd (accessed 30 January 2018).

Petiška, E. (2018), “Usage of Open Educational Resources (OER) by Students of En-vironmental Disciplines in the Czech Republic”, Envigogika, Vol. 13 No. 1., pp. 1-18. available at: https://www.envigogika.cuni.cz/index.php/Envigogika/article/view/548/770 (acces-sed 12 November 2018).

Roeder, I., Severengiz, M., Stark, R., and Seliger, G. (2017), “Open educational re-sources as a driver for manufacturing-related education for learning of sustainable development”, Procedia Manufacturing, Vol. 8, pp. 81-88.

Shigeta, K., Koizumi, M., Sakai, H., Tsuji, Y., Inaba, R., and Hiraoka, N. (2017), “A sur-vey of the awareness, offering, and adoption of OERs and MOOCs in Japan”, Open Praxis, Vol. 9 No. 2, pp. 195-206.

TES Global. (2016), "Three in Four U.S. Teachers Say Open Educational Resources Are Used More Often Than Textbooks", available at: https://oerknowledgecloud.org/content/three-four-us-teachers-say-open-educational-resources-are-used-more-often-textbooks (accessed 14 November 2018).

Wiley, D., Bliss, T. J., and McEwen, M. (2014), “Open Educational Resources: a review of the literature”, in Handbook of research on educational communications and techno-logy, Springer, New York, pp. 781-789.

Podobné články

Můžete také začít rozšířené hledání podobnosti pro tento článek.