Heideggerovo a Kiekegaardovo pojetí svobody a odpovědnosti

Obsah hlavního článku

Jiří Olšovský

Abstrakt

Německý filosof Martin Heidegger poprvé rozvrhl ve svém filosofickém myšlení radikální kritiku tradiční (starověké i novověké) metafyziky. Tato metafyzika, jež se dnes v podstatě projevuje především technickým a technologickým myšlením, zprostředkovaně způsobila současnou ekologickou krizi, a je u kořene necitlivého a stále ještě manipulativního přístupu k přírodě. Novověká metafyzika, vzešlá vposledku z kartezianismu, je nesena antropocentrismem, tj. situací, kdy za základ všech hodnot se uznává jen člověk a jeho potřeby; ve všech oblastech praktického života se prosazuje jeho často zbytnělé já. A právě Heidegger je jedním z prvních myslitelů, kteří dali podnět k radikální revizi západního myšlení, jež je stále tvrdě metafyzické a antropocentrické. Takové myšlení je třeba překonat, jen tak se pole lidské svobody bude ve světě rozšiřovat méně egoisticky, člověk bude moci dál zdárně pobývat na světě v souladu se světem i svým vnitřním ustrojením.
Každou epochu vždy svým zprostředkujícím způsobem tvaruje filosofie, která připravuje půdu pro skutečné myšlení v dalších oblastech teorie a praxe. Ač filosofické myšlení nikdy neovlivňuje přímo politiky a celkové společenské klima, určitým nepřímým způsobem vždy působí a nakonec se pozitivně (či negativně) projevuje v celé skutečnosti. Jde vždy nakonec o celkovou změnu paradigmatu, právního prostředí, radikální změnu hodnotového systému apod. To je šance filosoficky působit, přivrátit myšlení, abychom tak řekli, na správnou cestu, kdy se na cestu nemanipulativního přístupu k přírodě dostane celá skutečnost.
Jak jsme již řekli, byl to Heidegger, který zde svým myšlenkovým rozvrhem sehrál v tomto smyslu významnou iniciační roli. Právě on poukázal na to, že dnes je vskutku zapotřebí přivést nevýslovné slovo bytí k řeči, jen tak se dostaneme za zapomenutost na toto bytí a znovu tak začneme chápat posvátnost přírody. Jde o komplexní pohyb, na který nějaký „selský rozum“ nestačí, kdy bude třeba podnítit celkovou proměnu člověka, transformovat jeho způsob vztahování se k sobě i k celku světa a přírody, a tedy proměnit jeho podstatnou duchovní existenci, aby v brzké době nedošlo k zániku jeho existence fyzické – aby člověk na planetě Zemi ještě nějaký ten čas pobyl. Heidegger právě svým ekofenomenologickým a protimetafyzickým zamyšlením podstatným dílem přispěl k tomu, abychom spěli k dosažení nového vědomí, jež povede k dobrému pobytu na zemi (s výhledem na nebe). Proto je třeba psát o tomto typu myšlení, vzbouzet v člověku naději, že se vyprostí z dosavadního stále ještě dobyvačného přístupu k přírodě; tehdy se lidská svoboda naladí na svobodu samého bytí a člověku se otevřou příznivější podmínky pro jeho nenásilné pobývání na zemi v souzvuku s přírodou.

Metriky

Metriky se nahrávají ...

Podrobnosti článku

Jak citovat
Olšovský, J. (2011). Heideggerovo a Kiekegaardovo pojetí svobody a odpovědnosti. Envigogika, 6(2). https://doi.org/10.14712/18023061.61
Sekce
Recenzované články

Reference

DAVIS, B. W. Heidegger and the Will. On the Way to Gelassenheit, Northon University Press, Evanston, Illinois 2007

HEIDEGGER, M. Polní cesta, přel. A. Geuss, in: Orientace č. 4, roč. III, 1968

HEIDEGGER, M. Discourse on Thinking, Harper and Row, Publishers, New York 1966

HEIDEGGER, M. Holzwege, in: týž, Gesamtausgabe, Bd. 5, V. Klostermann, Frankfurt am Main 1977

HEIDEGGER, M. O pravdě a Bytí, přel. J. Němec, Mladá fronta, Praha 1993

HEIDEGGER, M. Co je metafyzika, přel. I. Chvatík, Oikúmené, Praha 2006

HEIDEGGER, M. Beiträge zur Philosophie (Vom Ereignis), in: týž, Gesamtausgabe, Bd. 65, V. Klostermann, Frankfurt am Main1989

HEIDEGGER, M. Vom Wesen des Grundes, in: týž, Wegmarken, in: týž, Gesamtausgabe, Bd. 9, V. Klostermann, Frankfurt am Main 1976

HEIDEGGER, M. Vom Wesen der Menschlichen Freiheit. Einleitung in die Philosophie, in: týž, Gesamtausgabe, Bd. 31, V. Klostermann, Frankfurt am Main 1994

HEIDEGGER, M. Vom Wesen der Wahrheit. Zu Platons Höhlengleichnis und Theätet, in: týž, Gesamtausgabe, Bd. 34, V. Klostermann, Frankfurt am Main 1988

KIERKEGAARD, S. The Concept of Anxiety, ed. a přel. R. Thomte, A. B. Anderson, Princeton University Press, Princeton, New Jersey 1980

KIERKEGAARD, S. Either/Or, Part 1, in: týž, Kierkegaard's Writtings, III, ed. a přel. H. V. Hong, E. H. Hong, Princeton University Press, Princeton, New Jersey 1987

KIERKEGAARD, S. Svůdcův deník, přel. R. Kejzlar, Mladá fronta, Praha 1970

OLŠOVSKÝ, J. Niternost a existence. Úvod do Kierkegaardova myšlení, Akropolis, Praha 2005

Søren Kierkegaard's Journals and Papers, Vol. II, ed. a přel. H. V. Hong, E. H. Hong, Indiana University Press, Bloomington and London 1975