Spíše Wikipedie než učebnice: Vzorce využívání otevřených vzdělávacích zdrojů studenty environmentálních oborů

Autoři

  • Eduard Petiška

DOI:

https://doi.org/10.14712/18023061.569

Klíčová slova:

Otevřené vzdělávací zdroje; vysoké školství; environmentální obory

Abstrakt

Cílem našeho výzkumu bylo analyzovat současné diskuze zabývající se vzorci využívání otevřených vzdělávacích zdrojů (OER) na úrovni vysokoškolského vzdělávání a odpovědět na výzkumnou otázku: "Jaké jsou vzorce využívání OER studentů environmentálních oborů v České republice?". Výzkum byl realizován v rámci environmentálních kurzů na českých vysokých školách, celkem bylo vyhodnoceno 233 dotazníků pomocí metody t-testu a Chi-square testu. Většina studentů používá OER často nebo častěji než klasické studijní materiály. Dostupnost, množství informací a snadná orientace patří mezi nejoceňovanější výhody při využívání OER. Můžeme proto konstatovat, že vzhledem k popularitě OER by měly také vzdělávací instituce zaměřit svoji pozornost na tento fenomén.

Stažení

Data o stažení nejsou doposud dostupná.

Reference

Acemoglu, D., Laibson, D., and List, J. A. (2014), “Equalizing superstars: The Inter-net and the democratization of education”, American Economic Review, Vol. 104 No. 5, pp. 523-27.

Allen, I. E., and Seaman, J. (2016), “Opening the curriculum: Open educational re-sources in US Higher Education, 2016”, available at: http://www.onlinelearningsurvey.com/oer.html (accessed 30 January 2018).

Bone, Elizabeth and McNichol, Sarah. (2014), Students’ views on learning methods and Open Educational Resources in higher education, The Higher Education Acade-my, York.

Butcher, N. (2010), “Open educational resources and higher education”, available at: http://www.oerafrica.org/FTPFolder/resources/OER%20in%20HE%20concept%20paper.pdf (accessed 30 January 2018).

Dlouhá, J., Petiška, E., Dlouhý, J., and Kapitulčinová, D. (2015), “Opportunities and Risks of the Use of Open Education Resources in Environmental Disciplines at Uni-versity Level in the Czech Republic: A Criteria for Assessing Quality”, Envigogika, Vol. 10 No. 4.

Hewlett Foundation. (2018), “Open Educational Resources”, available at: https://hewlett.org/strategy/open-educational-resources/ (accessed 12 November 2018).

Hilton, J. (2016), “Open educational resources and college textbook choices: a re-view of research on efficacy and perceptions”, Educational Technology Research and Development, Vol. 64 No. 4, pp. 573-590.

Hilton III, J., Wiley, D., Stein, J., & Johnson, A. (2010). The four ‘R’s of openness and ALMS analysis: frameworks for open educational resources. Open Learning, Vol. 25 No. 1, 37-44., available at: https://scholarsarchive.byu.edu/cgi/viewcontent.cgi?article=1821&context=facpub

Hodgkinson-Williams, C., and Paskevicius, M. (2012), “The role of postgraduate stu-dents in co-authoring open educational resources to promote social inclusion: a ca-se study at the University of Cape Town”, Distance Education, Vol. 33 No. 2, pp. 253-269.

Hu, E., Li, Y., Li, J., and Huang, W. H. (2015), “Open educational resources (OER) usage and barriers: a study from Zhejiang University, China”, Educational Technology Research and Development, Vol. 63 No. 6, pp. 957-974., available at: https://link.springer.com/article/10.1007/s11423-015-9398-1 (accessed 12 No-vember 2018).

Hylén, J. (2006), “Open educational resources: Opportunities and challenges”, avai-lable at: http://ubir.bolton.ac.uk/290/1/iec_reports-1.pdf (accessed 30 January 2018).

ITU – International Telecommunication Union. (2015), “Advancing Sustainable Deve-lopment through Information and Communication Technologies: WSIS Action Lines Enabling SDGs”, available at: http://www.itu.int/net4/wsis/sdg/Content/wsis-sdg_booklet.pdf (accessed 30 January 2018).

Kapitulčinová, D., a kol. (2015). Analýza využívání termínu Open Educational Resources na českých vysokých školách v mezinárodním kontextu. AULA, 2015, Vol. 23, No. 2: 29-48.

Masterman, L., Wild, J., White, D., Wild, J., Masterman, L., and Manton, M. (2011), “JISC Open Educational Resources Programme: Phase 2 OER Impact study: Re-search report”, available at: https://weblearn.ox.ac.uk/access/content/group/ca5599e6-fd26-4203-b416-f1b96068d1cf/Research%20Project%20Reports/OER%20Projects%202011-2014/JISC%20OER%20Impact%20Study%20Research%20Report%20v1-0.pdf (ac-cessed 30 January 2018).

Onaifo, Daniel. (2016), "Alternate Academy: Investigating the Use of Open Educati-onal Resources by Students at the University of Lagos in Nigeria", available at: http://ir.lib.uwo.ca/cgi/viewcontent.cgi?article=5467&context=etd (accessed 30 January 2018).

Petiška, E. (2018), “Usage of Open Educational Resources (OER) by Students of En-vironmental Disciplines in the Czech Republic”, Envigogika, Vol. 13 No. 1., pp. 1-18. available at: https://www.envigogika.cuni.cz/index.php/Envigogika/article/view/548/770 (acces-sed 12 November 2018).

Roeder, I., Severengiz, M., Stark, R., and Seliger, G. (2017), “Open educational re-sources as a driver for manufacturing-related education for learning of sustainable development”, Procedia Manufacturing, Vol. 8, pp. 81-88.

Shigeta, K., Koizumi, M., Sakai, H., Tsuji, Y., Inaba, R., and Hiraoka, N. (2017), “A sur-vey of the awareness, offering, and adoption of OERs and MOOCs in Japan”, Open Praxis, Vol. 9 No. 2, pp. 195-206.

TES Global. (2016), "Three in Four U.S. Teachers Say Open Educational Resources Are Used More Often Than Textbooks", available at: https://oerknowledgecloud.org/content/three-four-us-teachers-say-open-educational-resources-are-used-more-often-textbooks (accessed 14 November 2018).

Wiley, D., Bliss, T. J., and McEwen, M. (2014), “Open Educational Resources: a review of the literature”, in Handbook of research on educational communications and techno-logy, Springer, New York, pp. 781-789.

Stahování

Publikováno

10. 12. 2018

Jak citovat

Petiška, E. (2018). Spíše Wikipedie než učebnice: Vzorce využívání otevřených vzdělávacích zdrojů studenty environmentálních oborů. Envigogika, 13(2). https://doi.org/10.14712/18023061.569

Číslo

Sekce

Recenzované články